Zásadní a vážné otázky o tom, co je životní osud, do jaké míry je předurčen, zda se mu lze vzepřít nebo je-li vhodné zasahovat do života druhým lidem, předkládá kanadský autor Denis Thériault prostřednictvím lehce absurdního a poměrně napínavého příběhu, v jehož podání se lyrická nota potkává s ironickým nadhledem. Není to humoristický román, ale úsměv k němu patří.
Lenka Mundevová
Trochu ironický a trochu absurdní, ale silně podmanivý příběh o lásce a osamělosti, o listovním tajemství a také o tom, jestli se vyplatí vydávat se za někoho jiného: detektivní pozadí prózy kanadského autora D. Thériaulta přebíjejí prvky křehké poezie. Zavede nás do Québecu, na Guadeloupe i do Japonska.
Těžko uvěřitelný tragikomický příběh o jedné nevšedně výstřední a notně poblázněné rodině vypráví ve své komerčně úspěšné prvotině mladý francouzský autor Olivier Bourdeaut. Děj se nese v rytmu melancholické písně zpěvačky Niny Simone Mr. Bojangles: dokud se tančí, nemůže být hůř.
Dnes by se Rozprava o štěstí prosadila jako praktická příručka, původně šlo o filozofický text. Osvícenská vědkyně Émilie du Châtelet (1706–1749) v úvahách o šťastném životě a o lásce nezavrhuje vášně, jak bylo v její době časté, doporučuje udržet si iluze a nepodléhat předsudkům. A hlavně: rozum je lépe užívat jen s rozvahou.
„O Christianu Bobinovi není co říct, snad kromě toho, že píše,“ představuje se francouzský spisovatel, autor románu Krokem bláznivým, jehož hrdinka utíká do světa, v němž je možné trávit celé dny čtením a poslechem Bacha, nebo se dokonce zamilovat do stromu stojícího před domem.
Nakladatelství Dauphin přineslo na knižní pulty nové vydání prózy Větrník Karla Matěje Čapka Choda, autora tradičně zařazovaného k českým naturalistům. Tento „autoanalyticko-syntetický“ román, jak zní podtitul knihy, vznikl na přelomu roku 1921–1922. Čapek zde poodkrývá vznik literárního díla a formou parodie se vyrovnává s nepochopením své tvorby některými jejími kritiky, jmenovitě F. X. Šaldou a J. Vodákem.
Kdo je ve skutečnosti šílený? Svět se všemi válkami, konflikty, dramaty, bídou? Nebo člověk, který si ve svých představách vytvořil svůj vlastní svět, aby mohl přežít, jako to udělal pan Linh? - Philippe Claudel poskytl rozhovor pro iLiteratura.cz během svého pobytu v Praze, kam přijel uvést čerstvě vydaný český překlad románu Vnučka pana Linha.
Román Nic vážného je v podstatě oknem do autorčina soukromí, do jejích nejniternějších prožitků – Justine Lévy se nám svěřuje se svým skutečným životním příběhem a otevřeně píše o svém vztahu k lidem, které miluje či nenávidí. Nejpůsobivější je ta část knihy, kdy se autorka zpovídá z pocitů bezmoci prožívané v období drogové závislosti.
Vnučka pana Linha, dílo francouzského spisovatele Philippa Claudela, s jehož tvorbou se již u nás čtenáři mohli seznámit prostřednictvím českého překladu románu Šedé duše, je zdánlivě jednoduché, ale ohromí nečekanou hloubkou. Vypráví příběh staříka nuceného opustit svou rodnou, válkou zpustošenou zemi.