Tvorba švýcarského architekta Petera Zumthora není mezi českou veřejností tolik známá, ve světě ale platí za hvězdu. Mimo jiné proto, že ve svých stavbách důmyslně využívá přírodních materiálů, především dřeva, a kromě toho mnohé své projekty koncipuje nejen jako na pohled efektní stavby, ale snaží se jim dodat i hlubší ideový podtext. Platí to také o jedné z jeho nejslavnějších realizací, lázních ve švýcarském horském městečku Vals. Strohá stavba převážně ze dřeva a místního kamene je cílevědomě napojena na horu, na jejímž úpatí stojí.

A právě tato stavba a napojení inspirovaly mladého francouzského komiksového kreslíře Lucase Harariho (nar. 1990) k vytvoření pozoruhodného mysteriózního komiksu. Než se dal na kreslení komiksů, studoval Harari právě architekturu, a studentem architektury je také hlavní hrdina knihy Pierre, který o lázních ve Vals píše disertační práci, ale v nevysvětlitelném záchvatu vše napsané zničí. Vydává se tedy přímo na místo a zažívá zde mysteriózní dobrodružství.

Harari celý Pierrův příběh rámuje osobním zaujetím (fiktivní otec kreslíře je Pierrovým profesorem na fakultě a právě jemu Pierre adresuje svůj skicář a poznámky, na jejichž základě komiks vznikl), nicméně pozici vypravěče rychle opustí, a my tak příběh sledujeme z perspektivy hlavního hrdiny. Ten je v životě nejistý, nezakotvený a nespokojený a psaní o Zumthorových lázních možná vnímá jako šanci začít znovu (což si ovšem čtenáři spíš domýšlí, protože do hlavy mu úplně nevidí, a hrdina tak zůstává stále trochu záhadný). Zároveň se kolem jeho příjezdu začínají množit neobvyklé či vyloženě záhadné události. K těm prvním patří přítomnost (opět jen fiktivního) teoretika architektury Valereta, který se zabývá teorií lázní, zejména těch římských, jako únikových prostor před útokem nepřátelských vojsk. Ve svém bádání je dosti ambiciózní a má pocit, že v případě lázní Vals se na rozdíl od Pierra nikam neposouvá.

Zatímco totiž Valeret zůstává v apartním hotelu u lázní, Pierre se vydává i za místními, kde si vyslechne zkazku o francouzském zběhovi první světové války – ve Vals se nejprve ukrýval, ale po konfliktu s místními před nimi prchnul do hor a zmizel tak záhadně, jako by splynul s horou. Kromě toho Pierre zůstává v účelně až stroze zařízených lázních tajně i po zavření, aby si užil jejich zvláštní náladu.

Ta ostatně čiší z celého komiksu: převažují pocity odcizenosti, osamělosti a tápání. Většina postav je kreslena jednoduchou linkou s minimem mimiky, výraznější rysy mají jen vrásčití horalé, kteří více dávají najevo emoce a celkově jsou bezprostřednější. Harari v působivých bezeslovných oknech zachycuje geometricky přísné interiéry Zumthorových lázní a několikrát využije celou dvoustranu, aby znázornil majestátnost a rozlehlost hor. Mezi barvami dominují modrá, černá a jejich odstíny, doplněné bílou a také červenou, ovšem opět převážně v chladnějších variantách. Zcela chybí teplé barvy, žlutá, oranžová, ale i zelená.

Vysokohorský chlad nerozežene ani Pierrovo krátké milostné dobrodružství, které předchází mírně akčnímu a mysterióznímu finále. Pierrův příběh se (nejspíš) uzavírá, nicméně čtenář se jasného rozuzlení nedočká, konec zůstává stejně nejasný jako celý dosavadní příběh a koneckonců i jako postava Pierra.

Přitažlivost vyšla ve Francii v roce 2017 a dočkala se dosti příznivých recenzí, přestože na žádnou cenu nedosáhla. V roce 2019 vyšla i v angličtině, byť v menším kanadském nakladatelství. Předloni Harari vydal hitchcockovský thriller La derniére rose de l’été (Poslední růže léta). Doufejme, že Harariho prvotina si v Česku najde dostatek čtenářů, aby tu mohl vyjít i jeho druhý komiksový román.