Děti les milují a některým ta láska vydrží na celý život. S trochou recenzentské domýšlivosti to snad můžeme konstatovat o Davidu Dolenském, autorovi drobné obrazové knížky pro děti s chlapáckým názvem Rufus zálesák (kterou letos v letních měsících vydalo nakladatelství Baobab), a zcela jistě o zamlklém titulním protagonistovi v kostkované košili a se smělým plnovousem.

Dolenský (nar. 1993), absolvent VOŠ Václava Hollara v Praze a Ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, proměnil v knižní autorský debut svou bakalářskou práci. Jako originální ilustrátor dětských knih se však představil už dříve, výtvarně doprovodil dvě práce Lukáše Csicelyho, dětský příběh o strašidle nazvaný Čmuk (2018) a grotesku o pomíjivosti s výmluvným titulem Životaběh (2019); nejnověji pak propůjčil tvář Janu Křtiteli (2020), který představuje čtvrtý svazek biblických novozákonních příběhů, jež v edici manamana nakladatelství Meander vydává Ivana Pecháčková.

Jakkoli jsou příběhy knih Rufus a Jan Křtitel tematicky odlišné a časově odlehlé, po vizuální stránce je Dolenského výtvarný rukopis přece jen trochu spojuje: protagonistou je vytáhlý šlachovitý muž s vousy, solitér, který kráčí svou cestou a je hoden nápodoby. Stylizované kolorované kresby zachycují přírodní scenérie, příbuzná je i redukovaná barevnost s tím, že českým lesům dominují zelenohnědé odstíny, zemité a vlhké, zatímco jeruzalémskou krajinu místy projasňuje a prohřívá pastel.

Rufus zálesák se na první pohled nejeví jako knížka s bohulibým posláním – a přece tam zásadní poselství je, svým životem a chováním (spíše než mnoha slovy) je vyjadřuje právě titulní tramp, čundrák, zálesák, milovník přírody: žije si po svém (podle všeho vede dosti osamělý život, vševědoucí vypravěč to hned v úvodu komentuje: „Někdo by snad řekl, že je trochu zanedbaný podivín.“), ctí pravidla (nepije vodu z jezírek a lesních tůní! zbytečně nezakládá ohniště! všechny odpadky odnáší!), naslouchá (při hovoru s kamarády, ale nejraději poslouchá, „co mu les říká“).

Minimalistický příběh sympatického titulního protagonisty si vystačí s popisem příprav na víkend strávený v lese a uklidňující pobyt v přírodě pořádný kus za městem. Hlavní slovo přitom mají kresby prezentující nejen Rufusovu „základní výbavu“, která patří do ruksaku, ale i sbírky nožů či dary lesa, jež pravý znalec jen tak nemine (Věděli jste, že Krakonošův vous patří do polévky? A že čaj ze smrkového jehličí pořádně zahřeje? A co teprve Jidášovo ucho v guláši!). O pozornost malých čtenářů si říkají i náladové scenérie přírodní idyly (třeba v kempu Havraní zátoka, za bílého dne i v úplňkové noci) či zasvěcené výklady o ohni, troudu nebo úpravě vody. Text svižně střídá vypravěčský a výkladový part se záznamy stručných rozhovorů, replik, deníkových zápisků, plánků i Rufusových myšlenkových pochodů, takže rozhodně nenudí. Mohlo by se zdát, že tato originální příručka malého skauta chce být především nenápadně poučná, ani v nejmenším však nerezignuje na humornou nadsázku a celá voní lesem.