Vyhlášení Augustovy ceny, hlavního švédského domácího literárního ocenění, oproti minulým letům proběhlo ve výrazně komornějším provedení. Diváci je mohli sledovat pouze on-line, nicméně navzdory současné situaci se neslo ve značně uvolněném a pozitivním duchu, moderátorky z dobré nálady nevyvedly ani potíže s otevřením láhve sektu, jímž na závěr připily na úspěch oceněných – bohužel českému čtenáři zatím neznámých – autorů.

V nejsledovanější kategorii beletrie u poroty zabodovala debutující autorka Lydia Sandgren (*1987) románem Samlade verk (Sebrané spisy), pojednávajícím o spisovateli Martinovi, jeho zmizelé ženě Cecilii a jejich společném příteli, umělci Gustavovi. Román, odehrávající se v nejrůznějších prostředích druhého největšího švédského města Göteborgu, od ilegálních klubů po univerzitní knihovnu, zaujal porotu mimořádně a ve zdůvodnění svého výběru neváhala užít formulaci, že kniha je „vyznáním lásky k literatuře“. Za zmínku stojí, že autorka, povoláním psycholožka, pracovala na své prvotině celých jedenáct let. Mezi dalšími nominovanými nalezneme Klase Östergrena (*1955), od roku 2014 člena Švédské akademie, který se do užšího výběru dostal románem Renegater (Odpadlíci), završujícím čtyřicet let vznikající volnou trilogii o současné švédské společnosti. „S vypravěčským nadšením a řemeslnou zručností“ vytvořil Östergren dle poroty „zhuštěný časový dokument v muzikální próze (…) čtenářskou slavnost, jaké není rovno.“ Do užšího výběru se dostala i Annika Norlin (*1977), novinářka a žena mnoha uměleckých profesí – zpěvačka, textařka, spisovatelka. V povídkové knize Jag ser allt du gör (Vidím všechno, co děláš) sleduje se zvláštním a místy až černým humorem jednu punkovou kapelu na turné po Evropě. Černý humor porota ocenila i u Stefana Lindberga (*1971) a jeho románu Splendor, v němž je hlavní hrdina konfrontován s bývalým členem jisté sekty, který zřejmě ví o jeho minulosti více, než je zdrávo. Ekologické tematiky se dotkl Thomas Tidholm (*1943) ve sbírce básnických esejí Jordlöparens bok (Střevlíkova kniha) s podtitulem O přírodě, umění a lidech. Do minulosti zamířila poslední z nominovaných autorek Carola Hansson (*1942) románem Minnestrådar (Paměťová vlákna), který sleduje příběh tří židovských mladíků, dorazivších v létě 1939 z Německa do Švédska a snažících se přispět ke vzniku a vzestupu samostatného židovského státu, o němž zatím mohou jen snít.

V kategorii literatury faktu zvítězila novinářka Elin Anna Labba (*1980) s knihou Herrarna satte oss hit (Pánové nás usadili sem), pojednávající o násilném přesídlování sámského obyvatelstva v severním Švédsku. I v této kategorii nalezneme knihu s ekologickou tematikou, konkrétně titul Livets tunna väggar (Tenké stěny života) Niny Burton (*1946), která s „grácií a elegancí“ dokázala zachytit procesy, jimiž příroda postupně přebírá vládu nad chátrající chatou její babičky. Hned tři nominované knihy nějakým způsobem souvisejí s tematikou uprchlíků. Kristoffer Leandoer (*1962) se ve své sbírce esejů Längta hem, längta bort (Toužit po domově, toužit po úniku) zamýšlí nad tím, jak se motiv útěku před válkou, režimem nebo i sebou samým projevil v dílech známých spisovatelů. Arash Sanari (*1981) líčí snahu vlastní rodiny integrovat se do švédské společnosti v knize s výmluvným názvem Sverigevänner. Historien om hur pappa och jag försökte bli svenskast på Tjörn (Přátelé Švédska. Jak jsme s tátou zkoušeli být nejšvédštější na Tjörnu); příklad, kdy se integrace naopak nezdařila a poblíž Göteborgu se postupně vytvořila paralelní společnost s vlastními zákony a jejich vymahači, analyzuje Johanna Bäckström Lerneby (*1976) v práci Familjen (Rodina). Šestici nominovaných uzavírá Jan Malmborg (*1957) s knihou o švédském písničkáři Ollem Adolphsonovi, činném především v 60. letech, s názvem Trubbel (Trable, název odkazuje na Adolphsonovu nejznámější píseň).

V kategorii knih pro děti a mládež si cenu odnesly Kristina Sigunsdotter (*1981) a Ester Eriksson (*1987) za Humlan Hanssons hemligheter (Tajnosti Humly Hanssonové), pojednávající o zradě nejlepší kamarádky a ztrátě ideálů ve složitém období dospívání. Stojí za zmínku, že i mezi nominovanými v této kategorii nalezneme knihu s ekologickou tematikou, a to Mitt bottenliv (Můj život na dně) od Lindy Bondestam (*1977). Jejím hlavním hrdinou je dosti neobvyklý tvor, totiž axolotl, který nedokáže pochopit, kde se v moři bere tak neuvěřitelné množství odpadků.

Malého Augusta, tedy cenu pro autory ve věku 16–20 let, letos získala Nanna Mikkelsen za dystopický text Offret (Oběť), v němž skupina noviců v klášteře přemítá, proč se blíží konec světa a co by mohli udělat, aby ho odvrátili.