I české publikum už objevilo kouzlo nejdražšího evropského seriálového projektu režiséra Toma Tykwera Babylon Berlin, který aktuálně uvádí Česká televize, hned dva díly každou sobotu. Se seriálem k nám doputovala i jeho literární předloha: nakladatelství Moba prozatím vydalo tři z dosud sedmi publikovaných románů Volkera Kutschera s komisařem Gereonem Rathem, přičemž první dvě (spojené) televizní série vyprávějí děj toho prvního nazvaného Mokrá ryba (Der Nasse Fisch). Nakladatelství BB/art nyní přispěchalo také s komiksovou verzí od Arna Jysche.

Ta se sice v češtině jmenuje Babylon Berlín, tedy stejně jako seriál, původně ovšem vyšla ještě před uvedením seriálu v roce 2017 a jmenovala se stejně jako román – až český nakladatel název změnil, aby se svezl na vlně televizní popularity. Přitom Kutscherovy knihy byly mezinárodními bestsellery ještě předtím, než dostaly audiovizuální podobu; nicméně ze seriálu se stala ještě větší senzace. Knihy jsou chytrými retrodetektivkami poměrně tradičního ražení, seriál mnohem více a sugestivněji pracuje s atmosférou meziválečného Berlína i s ústředními a vedlejšími postavami, které mají vedle profesních záležitostí také dosti komplikované osobní životy. Do případů vnáší mezinárodní i vnitroněmeckou politiku a zároveň více akce, násilí a erotiky.

V čem může být komiksová verze vedle té literární a televizní jiná, jinak zajímavá? Arne Jysch na to bohužel dává odpověď, že spíše v ničem. Černobílé pojetí sice látce sluší, ale oproti obrazově opulentnímu Tykwerovu dílu působí přinejlepším stroze. Do 216 stran sotva převede dosti rozsáhlý děj Kutscherovy knihy, jejíž český překlad má stran 568. Jysch tedy zestručňuje, opouští některé motivy a vedlejší linie, zplošťuje postavy. Ale právě v oné komplexnosti, v propojení mnoha osudů, ambicí profesních, milostných i politických do značné míry tkví kouzlo knihy (i seriálu). Skoky v ději jsou navíc v komiksu dost často znát: hlavní hrdina má občas o případu nebo jeho části jasno nějak příliš náhle a čtenář pátrá, jak ke všem těm informacím přišel. S tím souvisí i značné množství vysvětlujícího textu: Jysch prostě nemá dost prostoru na to, aby všechny děje odvyprávěl obrazově, a tudíž je vypravěč musí rekapitulovat slovně. Což je pro komiksové médium vždy tak trochu prohra.

Přitom je to kreslíř velmi zručný, jakkoliv poněkud konvenční. Na úvod potěší dlouhou honičkou ulicemi velmi živého města, později, v dramatické pasáži, kdy Rath v kokainovém rauši zastřelí neznámého pronásledovatele, působivě pracuje s prudkým deštěm. Snad jen závěrečná přestřelka je dosti nepřehledná a padouch se v ní chová naivně jako v béčkovém filmu. Zajímavý je posun v pojetí hlavního hrdiny: zatímco v komiksu má vizáž charakteristickou pro detektivy drsné školy, v seriálu působí místy až jako politováníhodná troska, klubíčko nervů zničené válečnými zážitky, závislé na psychofarmakách. S židovským původem navrch, tím pádem jako terč nenávisti a v očích diváků brzká oběť blížícího se nacistického režimu. Komiksový Rath je oproti tomu schematičtější a trochu nudnější – což ale platí i pro knižní předlohu.

Komiksový Babylon Berlín tak není o moc víc než jen ilustrace románového děje. Precizní, svižná a oku lahodící, ale ve srovnání se seriálem, který mírně nadstandardní detektivku povýšil nad pouhý oddychový žánr, možná trochu zbytečná.