Krátký text Vratislava Brabence s komiksovým zpracováním výtvarného doprovodu, jehož autorkou je Petra Josefína Stibitzová, vydalo nakladatelství Meander za pomoci internetového projektu Startovač, jehož snahou je získávat finanční podporu pro „vypouštění do světa“. V tomto případě byla vypuštěna kniha s tajemným názvem a významově ne zcela čitelným obsahem.

Jedná se vlastně o sled motivů, které přísluší dvěma tematickým a myšlenkovým okruhům. Zjednodušeně viděno je ústředním motivem prvního okruhu osud titulního stromu-pajasanu a základním motivem druhého okruhu osud zapomenuté dětské hračky. V první části nesledujeme ani tak příběh jako řetězec obrazů, které postupně tvoří neutěšený pustý dvorek uprostřed velkoměsta, růst pajasanu, rozhodnutí o jeho pokácení, konec pajasanu, návštěva kamaráda, náhlý překvapivý exkurz k zenovým buddhistům s relativizací osudu pajasanu a další dva myšlenkové obraty – jeden o délce cesty do Indie a druhý o názvu stromu. V druhém případě jde o humornou vsuvku, jazykovou hru v podobě hledání zdánlivých paralel ve slovní stavbě. Právě tato, vcelku zbytná, část textu představuje záchytný bod pro dětského recipienta, který nepochybně rozliší slovotvorný rozdíl mezi slovy pavěda a papoušek a přijme komiku vznikající ztotožněním jejich geneze. Dílčí jazykovou hrou významotvorného rázu je už také předchozí skloňování slova pajasan podle životného vzoru, kterým autor vzbuzuje dojem, že mluví o skutečné živé bytosti rovné člověku.

Druhá část textu knížky, s ústředním motivem zapomenuté a po letech znovu nalezené hračky, představuje vzpomínku na dětství, v níž ve snaze spojit nespojitelné autor čtenáře konfrontuje se zcela odlišnou realitou a slévá do sebe dva různé dějinné okamžiky.

Souvislost obou částí textu knihy se hledá dost obtížně – snad spočívá jen v potřebě autora právě toto čtenářům sdělit. Brabencova řeč plyne jako přirozená promluva zdánlivě (nebo skutečně?) bez jakékoliv literární stylizace, objevují se drobná vybočení z vazby, mísení slov z různých jazykových vrstev: „Na (…) dvorku (…) by nerostla ani bezinka, ani akát, který se správně jmenuje trnovník, vrabec ani kos sem nezavítá a i potkani zřejmě někam zdrhli“; „dva chasníci poslaní úřadem“. Dominantním rysem vyprávění, které vlastně není vyprávění, ale jen několik útržků vzpomínek či pseudovzpomínek, je autostylizace. Nepochybně zamýšlená symboličnost motivů, která má podobu připomínek nadčasových pravd (potřeba oživování „studny“ lidské paměti) i ráz symboličnosti spíše subjektivní a nepřenosné, se bude recipientům zcela jistě jevit různě.

Pozoruhodnější než úsporný text je na knize schopnost autorky komiksového ztvárnění Petry Stibitzové přetavit myšlenkovou náplň do koncepčně kompaktního a oku barevně přívětivého výtvarného celku. V něm se převažující kresebné narativy střídají s několika celostránkovými ilustracemi, dotvářejícími atmosféru blízkých i vzdálených míst. Užití pouze šedočerného a oranžovohnědého odstínu se jeví jako barevná vizualizace šera a světla (nebo spíše pološera), protikladů odrážejících základní pocitový rozpor celé knihy. Tlumená barevnost zároveň dává vyniknout jemnému humoru kreseb.

Stejně jako v textu, ani ve výtvarné stránce nelze najít žádnou symetrii nebo zřetelný řád. O tom svědčí i motto, které je zařazené doprostřed knihy a slouží zároveň jako vysvětlení autorského přístupu k tvorbě textu: „Dospělí, kteří se cítí dospělí, myslí, že před dětmi se má šišlat a pitvořit se až do třiceti.“ S tímto mottem asi také souvisí problematičnost adresáta Brabencovy knihy. Šišlání a pitvoření je jedna věc, srozumitelnost a „dětský aspekt“ – v dětské literatuře přes všechny možné výhrady nezbytný – věc druhá. Autorova zkratkovitá osobní výpověď o vnímání výsečí světa se s dětským čtenářem nebude, obávám se, příliš potkávat. A s dospělým? Snad.

Kniha Pajasan je druhým příspěvkem Vratislava Brabence do literatury pro děti; prvním byla před jedenácti lety knížka Všude je střed světa, taktéž vydaná v Meanderu a podobně subjektivní. Brabencovu novou knihu tak lze chápat jako rozšíření spektra nabídky knih o zajímavý a pro běžného čtenáře překvapivý titul, který má vlastní specifickou výpovědní hodnotu.