Tadeusz Różewicz
9. 10. 1921–24. 4. 2014

Nekrolog polského básníka, dramatika a prozaika Tadeusze Różewicze, pokus o zachycení několika momentů z jeho dvaadevadesátiletého života.

Bez názvu. „(…) Charón Hanswurst / se směšně vrásčitou tváří / převeze tě na druhý břeh / odplouváš / kolem smích posměšný zní / a smíchy smrt / umírá.“

Čtvrtý versifikační systém polštiny. Różewicz byl synem avantgardy, jeho básnický jazyk směřuje k prostotě, holému výrazu bez metafor. Volný verš a eliptická syntax spolu s ironickým hledáním autentického výrazu a konkrétních slov tvoří formu, jíž se dnes někdy říká jednoduše – różewiczovská.

Dopis 34. Protest proti komunistické cenzuře podepsal v roce 1964.

Janusz Różewicz. Starší bratr, s nímž Tadeusz za druhé světové války bojoval v partyzánském oddílu Zemské armády a vydal sbírku Lesní echa (1943). Janusze za odbojovou činnost nacisté popravili.

Kartotéka. Różewicz jako dramatik debutoval v roce 1960 hrou Kartoteka. Navazoval na Ionesca a Becketta a absurdním dramatem. Jeho náročné hry slavily úspěch nejdříve v cizině.

Krakov. Strávil zde jen několik poválečných let, ale při nedokončených studiích kunsthistorie se seznámil s významnými umělci a spisovateli. Zaujal i starší básnickou generaci – Leopolda Staffa nebo Juliana Przybośe.

Krkonoše. Hory, které byly Różewiczovi velmi blízké, jak dokládá i jeho poslední přání: být pochován na hřbitově u evangelicko-augsburského kostela Wang v lázeňském horském městě Karpacz.

Osvětim. Jak psát poezii po Osvětimi? Różewicz byl jedním z básníků, kteří se pokoušeli odpovědět na adornovskou otázku ověřující možnosti jazyka po masovém vraždění.

Smetiště. Své texty skládal z nalezených kousků, mediálních zpráv a citátů. Postmoderní odpověď na patos básnického jazyka a také Gombrowiczův pamflet Proti básníkům.

Slova. „(…) za mého dětství / jste mohli slovo / přiložit na ránu / mohli jste ho darovat / milovanému člověku.“

Stanisław Różewicz. Mladší bratr, s nímž Tadeusz spolupracoval na několika filmových scénářích.

Vlasta Dvořáčková. Dvorní překladatelka Tadeusze Różewicze, od 50. let pravidelně připravuje české výbory jeho poezie, poslední – který představuje i jeho život – je album Mezi apokalypsou a- (2004).

Vratislav. V dolnoslezské Wrocławi bydlel od roku 1968. Jako první byl také symbolicky oceněn ceněnou básnickou cenou Silesius.

Wiesława Różewicz. Svou ženu potkal ještě v odbojové Zemské armádě, po válce se vzali, měli dva syny – Kamila a Jana.

Z životopisu. „(…) můj životopis skončil / už několikrát / jednou lépe jednou hůře.“