Omnibusy nakladatelství BB/art přinášejí do Česka klasické komiksové série, které by se na náš trh jinak neměly jak dostat. Dalším ze zvučných jmen, které se tak ocitá na našich pultech vyvedeno v obrázcích a bublinách, je Indiana Jones. Ano, právě ten Indiana Jones.

Indiana Jones, podíváte-li se na českou Wikipedii, je definován jako archeolog s kloboukem a bičem. V zásadě se popisu nedá nic vytknout. Ale tato postava George Lucase a Stevena Spielberga už přesáhla své původní hranice – jako ostatně většina příběhů, na kterých se Lucas nějakým způsobem podílel. Jedná se o hrdinu, kolem něhož jeho fanoušci vytvořili zvláštní kult, který je dobře viditelný třeba v seriálu Teorie velkého třesku: kvůli dvanácti přidaným vteřinám při novém uvedení filmu stojí před kinem stovky nerdů.

Ale pozor, bylo by zavádějící, kdybychom tvrdili, že Indiana Jones zasahuje pouze lidi z určité subkultury. Naopak. Jedná se o hrdinu, který je díky svému charismatu (rozumějme charismatu Harrisona Forda) oblíbený širokou veřejností, a dokonce i v Česku jeho obliba trvá celé dvě desítky let. Indiana Jones, archeolog bez bázně a hany stojící proti nacistickému Německu a snahám zmocnit se světa i s pomocí okultních metod.

Druhou stranu mince jménem Indiana Jones netvoří jeho povedený otec, ale magické jevy a artefakty, které doslova přitahuje. Všechny zápletky filmů, seriálu, a dokonce i komiksů o něm líčí další jeho výpravu za legendárním a mocným artefaktem minulosti, jenž má sílu ovládat lidi a případně celý svět. To, že k ovládnutí nikdy nedojde (ani ke zbohatnutí, leda možná k nepřirozené smrti toho či onoho padoucha), je dalším ze základních kamenů díla, které udělalo pro popularizaci archeologie více než Tutanchamón a všichni jeho příbuzní dohromady. Bylo by tedy více než podivné, ba nemožné, kdyby z Indyho v Americe neudělali komiks. George Lucas je marketingový génius a tuhle příležitost by si nikdy nenechal ujít. Záhad minulosti je na Zemi daleko více, než by kdy Ford a Spielberg stihli natočit filmů.

První omnibus obsahuje hned tři uzavřené příběhy z let 1991–1994, z nichž první dva kreslila komiksová legenda Daniel Barry, který se obrázkům a bublinám věnoval již od 40. let 20. století. Vzhledem k jeho úmrtí v roce 1997 je Jones jednou z jeho posledních prací vůbec. Zároveň jsou příběhy Indiana Jones a osud Atlantidy a Bouře v Orientu (k níž sám napsal i scénář) ukázkou klasického komiksového vyprávěcího stylu, který se k archeologovi ze 30. let minulého století skvěle hodí.

A jaký je Indiana v komiksu? Nu, přece báječný jako na filmovém plátně, a navíc si může dovolit šplhat i po památkách, po nichž by to filmařům dnes nikdo nedovolil. Přejděme ale k ději. Hybatelem prvního příběhu je tajemný orichalk, jenž poháněl nevídané atlantské stroje. Právě po něm prahne Vůdce a právě Indiana Jones má dostatek indicií k tomu, aby rozluštil osud Atlantidy. Stejně jako v počítačové hře z devadesátých let, podle níž je příběh napsán, Indiana procestuje celý svět, aby se dostal do potopené Atlantidy a sehrál zde velké finále o život lidstva.

Velkolepá výprava, cizokrajné země… Vše je, jak má být. Jen jediná věc skalnímu fanouškovi chybí. Vzpomínáte, jak je Indianův pohyb po zeměkouli naznačován ve filmech? Dopravní prostředek značí svou trasu po glóbu v doprovodu slavné filmové melodie. A právě tento prvek, ač na první pohled bezvýznamný, může čtenář poněkud postrádat (soundtrack by mohl alespoň zčásti pomoci).

Druhý příběh, zcela v režii Daniela Barryho, se jmenuje Bouře v Orientu a Indiana se v něm vydává po stopě svitků, které napsal samotný Buddha. V patách je mu zlotřilý japonský generál, který tuší, že kdyby pod praporem pravých slov Buddhy sjednotil celou buddhistickou Asii, vzniklo by impérium, s nímž by svět musel počítat. Nejsilnějším momentem příběhu je zastavení u bamjánského Buddhy z 6. století, kterého v Pákistánu v roce 2001 zničili radikální islamisté. Je s podivem, kolik emocí může vzbudit podobné místo byť jen v komiksu.

Poslední příběh Indiana Jones a Zlaté paže nakreslil Leo Duranona, jehož kresba je o něco expresivnější; Daniel Barry se k Indianovi hodí lépe. Tentokrát se archeolog a univerzitní profesor vydává se svou novou krásnou jihoamerickou kolegyní vstříc odkazu starých Inků, kteří měli světu zanechat artefakt zlatých rukou, jež mají být schopny tvarovat kámen. Podle všeho se někdo snaží znovu obnovit slávu vyhubených indiánů a Indiana Jones zjišťuje, nakolik jsou jeho úmysly špinavé.

Je to zvláštní, ale čtení komiksu přináší identické uspokojení jako sledování filmů s Indiana Jonesem. Historické a zeměpisné detaily (dost často i reálné) z tohoto omnibusu navíc dělají inteligentní dobrodružné čtení s kouzlem dálek. Patina první poloviny 20. století je pak ta poslední ingredience, která přidává specifickou kořenitou chuť. Tento omnibus se skutečně povedl.