Slaine, univerzální keltský hrdina, byl britským čtenářům představen na stránkách časopisu 2000 AD již v srpnu 1983. Od té doby urazil cestu, na které zabil tisíce nepřátel, ukradl stovky kusů dobytka, nespočetněkrát se opil, pomiloval stejný počet žen a ještě více lidem v Británii změnil názor na komiksy.

Nebo se to povedlo jeho tvůrci Patu Millsovi? To on totiž vytvořil nadstavbu, kterou ostatní hrdinové z dávnověku postrádají. Slaine je chodící historie, nebo alespoň to, co se z ní dochovalo. Propriety keltských válečníků jsou jako vystřižené z odborných publikací. I když… ne jako. Ony z nich doopravdy jsou, na tom Pat Mills trvá. Stejně tak trvá na co nejpřesnějším zapojení keltské mytologie do příběhů. Právě proto začal Slaine měnit v Británii pohled na komiks. Nejen že byl vždy vizuálně atraktivní (navrhl ho slavný tvůrce obálek Glen Farby a pak jej zdědil Simon Bisley, jehož kresba je pro komiks konce osmdesátých let také přelomová), ale to, co bylo kresleno, mělo hlavu a patu, stejně jako příběhy z bájné země mládí – Tir Nan Ogu, kde nad všemi bdí Bohyně země, přírodní nejvyšší síla a nejdůležitější prvek v životě pravěkých národů ještě předtím, než byla před zhruba 5000 lety nahrazena mužskými božstvy. V souladu s nejstaršími mýty je zde také trojjedinost bohyně Danu – panna, matka a stařena, která dokáže své syny milovat i nenávidět.

A Slaine rozhodně nepatří k hodným a poslušným synům. Již v šestnácti jej vyhnali z jeho kmene a od té doby se toulal v nepříliš podnětné společnosti odpudivého trpaslíka Ukka. Ten v příběhu Rohatý bůh i jinde přebírá roli vypravěče a kronikáře, jenž jako očitý svědek zaznamenává veliké skutky největšího z keltských králů, který kdy žil a se svou sekerou zaséval strach do řad nepřátel. Ukko vše líčí v pestrých barvách a dodává příběhům komický prvek. Chvílemi připomíná Shakespearova Falstafa, ale daleko častěji je pouhým oplzlým trpasličím zlodějem.

Příběh Rohatý bůh je zasazen do začátku vrcholné éry Slaninova života, kdy musí odvrátit hrozbu nájezdníků. Aby se mu to povedlo, musí spojit irské kmeny a jejich magické zbraně, pocházející z dob bájné Atlantidy. Ve třech knihách trpaslík Ukko popisuje celou slavnou historii plnou démonů a draků probuzených z temného dávnověku. K onomu nájezdu podle Knihy vpádů skutečně došlo, stejně jako podle zmínek doopravdy žil jakýsi král Slaine.

Aby však nevznikl mylný dojem, že se jedná o didaktický komiks, mělo by být jasné, že se vždy jedná hlavně o popis života velkého válečníka, vedle kterého je barbar Conan v zabíjení břídil (k tomu Slaine na rozdíl od Howardova hrdiny ví, co znamená slovo humor). Slaineova oblíbená věta – „Polib mi břiť!“ – je vždy předzvěstí čtenářsky vděčných zápletek a bitev.

Vše s obrovskou bravurou kreslí na konci osmdesátých let ještě ne tak slavný Simon Bisley. Jeho hyperrealistické znázornění hrdinů se všemi již zmíněnými podrobnostmi vyžadovanými Millsem tvoří ze Slaina skutečně to nejlepší, co kdy britský komiks nabídl světu. České znění komiksu má na svědomí Jan Kantůrek, jenž se proslavil hlavně překládáním Zeměplochy, ale je to také člověk, který pro české čtenáře objevil a poprvé překládal právě Conana. Co se týče heroické fantasy, jedná se o odborníka na slovo vzatého.

Slaine a Rohatý Bůh je i po patnácti letech od původního vydání díky tisíce let starým mýtům a legendám a všem dalším vyjmenovaným prvkům stále stejně čtivý a zábavný a nyní kompletní konečně i na českém trhu.