Z rozsáhlého díla přední britské spisovatelky Iris Murdochové toho u nás známe jen velmi málo. Nicméně letos na jaře vydalo nakladatelství Academia její román Uťatá hlava z roku 1961 a 16. 5. se na obrazovce ČT2 objevil životopisný britsko-americký film Příběh jedné ženy z roku 2001, v originále však nazvaný výstižněji Iris. Film se zaměřil zejména na poslední léta jejího života, tragicky poznamenaná nevyléčitelnou Alzheimerovou chorobou. V retrospektivách pak film líčil její mládí a zejména seznámení a soužití s manželem Johnem Bayleyem, podle jehož dvou vzpomínkových knih byl film natočen. Zestárlou a nemocnou spisovatelku ztvárnila skvěle Judi Denchová, jako mladou ji hrála neméně skvělá Kate Winsletová; obě byly za své výkony nominovány na Oscara. Z Oscara se však nakonec radoval za vedlejší roli herec Jim Broadbent, který ztvárnil roztržitého a nepraktického zestárlého Johna. Film se věnoval téměř výhradně životu Iris Murdochové a jen letmo naznačil, že byla spisovatelkou a filosofkou, nezdůraznil však, jak významnou. Ostatně její význam je v anglo-americkém světě dobře znám, takže připomínat jej musíme spíše našim čtenářům.

Uťatá hlava je bohužel teprve čtvrtý autorčin román přeložený do češtiny (vedle toho vyšla ještě jedna krátká novela; viz přehled tvorby na konci tohoto článku). Navíc tak zatím známe pouze její ranou tvorbu z padesátých a počátku šedesátých let. (Dva pozdější romány vyšly alespoň ve slovenštině.) Romány, jež česky dosud vyšly, sice vesměs patří k jejím nejlepším, ale jistě by si zasloužily překlad i některé její nejvýznamnější romány pozdější. Murdochová jich napsala šestadvacet. Pochopitelně při tak velkém množství (určitou dobu vydávala prakticky každý rok jeden román; navíc jsou její knihy většinou dost obsáhlé) není jejich kvalita vždy stejná. Na druhou stranu ty nejlepší jsou ukázkou vybroušeného stylu i myšlení, jsou to romány závažné svými morálními tématy a přitom současně většinou zábavné, protože Murdochová měla velký dar humoru i ironie, s nimiž pohlížela na lidské snažení, na vztahy mezi muži a ženami, na uměleckou tvorbu, na vzdělání, kulturu, tajemno a filosofii, které hrají v jejím díle podstatnou roli.

Za román Moře, moře (1978) získala prestižní Booker Prize; a ještě pětkrát se ocitla v nejužší nominaci na tuto cenu a to za romány Milé a pěkné lásky (1968), Brunův sen (1969), Černý princ (1973), Dobrý učedník (1985) a Kniha a bratrstvo (1988). Vedle románů se však Murdochová věnovala také filosofii, esejistice a povídkové tvorbě.

Murdochová se narodila v Dublinu 15.7.1919. Studovala v Oxfordu a Cambridgi, nejprve se věnovala filosofii a od r. 1948 přednášela na univerzitě v Oxfordu. Debutovala r. 1953 studií o Jeanu-Paulu Sartrovi. O rok později vydala první román Pod sítí ze světa londýnské bohémy a hned za něj sklidila úspěch. Ve všech svých stylisticky a jazykově objevných dílech uplatňuje vynalézavost ve výstavbě děje, umí psát poutavě až napínavě, má ráda symboličnost, fantastično, tajemno, mísí velká témata s prvky triviální a zábavné literatury, jež nezřídka paroduje. Číst její knihy někdy není jednoduché, díla nevyznívají vždy jednoznačně. Podobně působí i její postavy, které v sobě nosí záhadu – sama autorka je nazývá neprůsvitnými. Murdochová se zabývá sexualitou, láskou, posedlostí, religiozitou a vírou, morálními kategoriemi, významem slov, uměleckou tvorbou; nejednou to vše halí do formy frašky, tragikomedie, hororu. Poslední její román, Jacksonovo dilema, vyšel v roce 1995. Již při jeho dokončování se u Murdochové začínala projevovat Alzheimerova choroba; další knihu již nebyla schopna napsat. Po třech letech, 8. 2. 1999, autorka v Oxfordu zemřela. Smrt pro ni byla vysvobozením, vždyť tato choroba se mj. projevuje ztrátou schopnosti rozlišovat slova a přiřadit je k věcem, pojmenovávat a číst i psát.

Iris Murdochová po sobě zanechala rozsáhlé a rozporuplné, ale kvalitní dílo, které jistě ještě dlouho bude vzbuzovat otázky a přitahovat čtenáře. Jistě i v budoucnu bude patřit k nejvýznamnějším britským literátům; k těm, kteří dokázali mít úspěch u čtenářů i kritiky knihami nejednoduchými a nejednoznačnými a přitom čtivými a bohatými pro práci s jazykem i s tématikou.

Přehled románů Iris Murdochové a českých a slovenských překladů:
Under the Net (1954; č. Pod sítí, 1968)
The Flight from the Enchanter (1956; Útěk před kouzelníkem)
The Sandcastle (1957; č. Hrad z písku, 1972)
Something Special (novela, 1957; č. Něco zvláštního, 2001)
The Bell (1958; č. Zvon, 2002)
The Severed Head (1961; č. Uťatá hlava, 2005)
An Unofficial Rose (1962; Neoficiální růže)
The Unicorn (1963; Jednorožec)
The Italian Girl (1964; Italská dívka)
The Red and the Green (1965; Rudá a zelená)
The Time of the Angels (1966; Čas andělů)
The Nice and the Good (1968; slov. Milé a pekné lásky, 1970)
Bruno’s Dream (1969; Brunův sen)
A Fairly Honourable Defeat (1970; Poměrně čestná prohra)
An Accidental Man (1971; Náhodný muž)
The Black Prince (1973; slov. Čierny princ, 1978)
The Sacred and Profane Love Machine (1974; Posvátný a světský stroj na lásku)
A Word Child (1975; Dítě slov)
Henry and Cato (1976; Henry a Cato)
The Sea, the Sea (1978; Moře, moře)
Nuns and Soldiers (1980; Jeptišky a vojáci)
The Philosopher’s Pupil (1983; Filosofův žák)
The Good Apprentice (1985; Dobrý učedník)
The Book and the Brotherhood (1988; Kniha a bratrstvo)
The Message to the Planet (1990; Vzkaz planetě)
The Green Knight (1994; Zelený rytíř)
Jackson’s Dilemma (1995; Jacksonovo dilema)