Norský spisovatel Jostein Gaarder (*8. 8. 1952 v Oslo) se narodil v učitelské rodině v Oslo. V roce 1978 dokončil studia na Univerzitě v Oslo a stal se učitelem na střední škole. Později se i s rodinou přestěhoval do Bergenu, kde opět učil na střední škole filozofii a kde také vznikla jeho první literární díla, např. debutová knížka povídek Diagnóza a jiné povídky (Diagnosen og andre noveller) v roce 1986 nebo Žabí zámek (Froskeslottet, česky 2008) v roce 1988.

Devadesátá léta představují zlom v Gaarderově spisovatelské kariéře – vyšly mu knihy Tajemství karet (Kabalmysteriet, 1990, česky 1997) a především Sofiin svět (Sofies verden, 1991, česky 1995). Tato kniha (což je svého druhu „učebnice“ filozofie pro mládež – avšak napsaná ve formě poutavého příběhu) se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Po úspěchu Sofiina světa přestal Gaarder učit a začal se naplno věnovat psaní knih. Jeho knihy jsou většinou zaměřeny na dětského čtenáře, číst je však mohou s užitkem i dospělí. Zvláštní místo v autorově tvorbě zaujímá útlá kniha To je otázka (Det spørs, 2012, česky 2013). Levé strany jsou v ní vyhrazeny krátkému textu, který tvoří jedna či více filozoficky laděných otázek, a protější strany snovým obrázkům, jejichž autorem je ilustrátor tureckého původu Akin Düzakin. V románu Anna. Bajka o klimatu a životním prostředí (Anna. En fabel om klodens klima og miljø, 2013, česky 2014) přechází Gaarder od filozofie k aktuálním problémům ekologie a klimatu Země. Na nastolenou otázku „Jaký bude rok 2082?“ odpovídá dystopickým příběhem o dívce Anně a její pravnučce, ve kterém ukazuje nelichotivý obraz budoucího Norska, v němž kráčejí krajinou karavany dromedárů s běženci a vymírají zvířecí druhy.  

Některá díla, jako např. Vita brevis (1996, česky 1997), Principálova dcera (Sirkusdirektørens datter, 2001, česky 2004) či Hrad v Pyrenejích (Slottet i Pyreene, 2008, česky 2011), byla přímo určena dospělým. Tyto knihy postrádají didaktičnost tolik typickou pro autorovy knihy pro děti a mládež a celkově se vymaňují z ostatní Gaarderovy tvorby.

Tematicky se Gaarder pohybuje v oblastech filozofie, historie a náboženství, zajímá se o běžné otázky, které řešíme každý den, ale zároveň jsou jeho knihy obecně platné pro celý náš život. Učitelská minulost Gaardera výrazně ovlivnila, a proto jeho knihy předestírají filozofickou problematiku způsobem, který je srozumitelný a přitažlivý i pro děti a mládež. Gaarder získal za své knihy mnohé literární ceny (a to nejen v Norsku, ale např. i v Německu), jmenujme například Cenu norského ministerstva kultury za dětskou knihu v roce 1991 nebo Cenu norských knihkupců v roce 1993. Do češtiny byla přeložena většina Gaarderových knih a Sofiin svět se na pultech knihkupectví pravidelně objevuje v dalších vydáních a dotiscích. Dvorní překladatelkou Josteina Gaardera u nás je Jarka Vrbová.

Bibliografie
2016 Dukkeføreren 
2014 Anton a Jonatán (Anton og Jonatan)
2013 Anna. Bajka o klimatu a životním prostředí Země (Anna. En fabel om klodens klima og miljø) 
2012 To je otázka (Det spørs)
2008 Hrad v Pyrenejích (Slottet i Pyreene)
2006 Sjakk Matt
2003 Dívka s pomeranči (Appelsinpiken)
2001 Principálova dcera (Sirkusdirektørens datter)
1999 Maya
1997 Religionsboka. Religion, livssyn, etikk
1996 Vita Brevis. List Florie Aemilie Aureliovi Augustinovi (Vita Brevis)
1996 Haló! Je tu někdo? (Hallo? Er det noen her?)
1993 Jako v zrcadle, jen v hádance (I et speil, i en gåte)
1993 Bibbi Bokkens magiske bibliotek (společně s Klausem Hagerupem)
1992 Kouzelný kalendář (Julemysteriet)
1991 Sofiin svět (Sofies verden)
1990 Tajemství karet (Kabalmysteriet)
1988 Žabí zámek (Froskeslottet)
1987 Barna fra Sukhavati
1986 Diagnosen og andre noveller

Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jostein_Gaarder (česky)
http://no.wikipedia.org/wiki/Jostein_Gaarder (norsky)
http://www.snl.no/.nbl_biografi/Jostein_Gaarder/utdypning (norsky)