Dominique Rolin (*1913 v Bruselu, od r. 1946 žila v Paříži, kde zemřela r. 2012). Autorka více než třicítky knih (český překlad nemáme, jen jedna kniha vyšla na Slovensku), v celém svém díle vystupuje jako "pozorovatel": "Jsem jako v kině. Neustále mám před očima desítky románů, v lékárně, když přecházím ulici, nebo na určitém tajném místě, jako by ve mně bylo několik takových Dominique, které pociťují potřebu projevit se. Zbývá jen převést to všechno do příběhu." V šedesátých letech ji inspirovala "škola pohledu" Nového románu, avšak její dílo je tělesnější, šťavnatější. Fascinuje ji drama rodinných vztahů, téma zrození, ve svých textech zachází do doby před svým narozením (L´Infini chez soi) nebo inscenuje svou budoucí agonii (Le Gateau des morts). 

V románu Dům, les (La maison, la foret. Ed. Denoel, Paříž, 1965, Ed. Labor, 1992, 234 s.) se střídají se dva hlasy: muž a žena, staří manželé, žijící dlouhá léta pospolu a teď kamenně, nehnutě spějící ke konci. Žijí spolu, vnímají se, nesnášejí. Nekomunikují. Od rána do večera, po celé dny, střídající se roční období, se rozvíjejí jejich monology - plynou jeden vedle druhého, ale nikdy se nedotknou, jen v násilných či kradmých okamžicích. Ona představuje dům, každodennost, odmítnutí venkovního světa, uzavření se ve vlastní hluchotě. On, to je les, útěk, sen, nostalgie, nepřítomnost. A mezi nimi jediný společný bod, pes, jehož náhlá, tichá smrt uzavírá i knihu, jako něco, co již nemůže být vypovězeno. Smutná kniha, smutná - jako život.

Zajímavé jsou i pozdější knihy: L´Accoudoir (Gallimard, 1996) je román pojatý jako vyprávění staré dámy, jež se dívá z okna, pozoruje ulici, okna, střechy, nebe. La Rénovation (Gallimard, 1998) vypráví příběh o přestavbě domu, kde spisovatelka bydlí, - příběh vtipný, plný ironie. V románu Trente ans d'amour fou (1988) popsala svůj tajný vztah se spisovatelem Philippem Sollersem, jemuž v knize říká Jim - to, co bylo léta veřejným tajemstvím, odhalila až na přímý dotaz moderátora Bernarda Pivota ve slavné televizní debatě. K tématu se vrátila v knize Journal amoureux (2000). Dlužno dodat, že přes toto autorčino oblíbené téma nemají knihy Dominique Rolin nic společného s žánrem červené knihovny.