Ana Blandiana, nejpřekládanější rumunská básnířka, autorka spirituálně a eticky laděné poezie. V porevolučním období se také angažuje v podpoře občanské společnosti a v úsilí o poznávání totalitní minulosti.
Ana Blandiana
O literárních počátcích, o obtížnosti přesunu ze škatulky „poezie“ do škatulky „próza“, o tom, proč psala román z ceauşescovské totality jako „posmrtné dílo“, nebo o strastech při porevolučním budování památníku obětem komunistického režimu mluví v rozhovoru nejpřekládanější rumunská básnířka.
Poezie Any Blandiany je dnes známá nejen v Rumunsku, ale i v řadě dalších zemí – jde totiž o nejpřekládanější rumunskou básnířku. Český čtenář ale doposud neměl příliš mnoho příležitostí se s ní setkat, publikováno bylo jen několik ukázek časopisecky. Výbor Řeka s jediným břehem je tedy splátkou dosti velkého dluhu, a to snad splátkou nikoliv poslední.
Nejspíš se nepodobám / žádnému z těch, co jako tkalci / spřádají slova / a splétají z nich / kariéru a slávu. / Občas je potkám; / hledí na má slova / jak na módní svetříky.
S ničím nejsem spřízněná víc/ než s mořem./ Také já jsem slaná voda...