Etgar Keret, jeden z nejpopulárnějších izraelských spisovatelů současnosti, oblíbený především u zahraničního publika, vydal po delší pauze další sbírku povídek. Nejprve vyšel slovenský překlad s názvem Porucha na kraji galaxie a těsně po něm i ten český pod titulem Tak už leť.
EK
Etgar Keret
Jestli si vymýšlíte výmluvy a bohapusté lži o tom, jak vaše teta těžce onemocněla nebo jak někdo přímo před vámi srazil psa, a tím omlouváte pozdní příchody do práce, dávejte si pozor, protože kdesi existuje alternativní svět plný těžce nemocných příbuzných a chromých zvířat, kde se všechny naše lži stávají realitou. Alespoň to naznačuje Etgar Keret v jedné z povídek ve sbírce Najednou někdo klepe na dveře.
„Vyprávěj mi nějaký příběh,“ poroučí vousatý muž, který sedí u mě v obýváku na pohovce. Ta situace, to přiznávám, mi není zrovna příjemná. Já přeci příběhy píšu, nevyprávím je.
Najednou někdo klepe na dveře je název nejnovější povídkové sbírky Etgara Kereta, na kterou jeho příznivci čekali dlouhých osm let. Obsahuje třicet osm krátkých textů...
Výbor z povídek Létající Santini. Obsahuje jedenadvacet krátkých a jednu dlouho povídku a ukazuje, co je na Keretově psaní nejcharakterističtější a co je podle mnohých typické i pro další izraelské spisovatele jeho generace: je v něm něco drzosti, chladu, průzračnosti a šibeničního humoru.
Chtěli byste se kamarádit s andělem, který vám celé roky jen lže a nikdy po sobě neumyje ani skleničku? Nebo prožívat trampoty v záhrobí, kam se dostávají sebevrazi všeho kalibru?
Poprvé v samostatném knižním vydání se českému publiku představuje izraelský spisovatel Etgar Keret, tvůrce ve své zemi velmi populární a ve světě překládaný.
Před šesti měsíci v jednom zanedbaném městečku poblíž Austinu, Texas, zabil Amir Dobrowski sedmdesátiletého kněze a jeho ženu. Vystřelil na ně z bezprostřední blízkosti v době, kdy oba spali. Dosud není známo, jakým způsobem do bytu vnikl, ale zřejmě musel mít klíč...
Stál uprostřed cesty, něco kolem dvaceti metrů ode mě, s kúfijí na obličeji, agresivně mi naznačoval, ať jdu k němu: „Hej ty golanská buzno,“ ječel na mě s těžkým arabským přízvukem...
Etgar Keret (1967) dnes patří k nejoblíbenějším izraelským autorům.
