Básník Petr Král. Na tom titulu si Petr Král zakládal, to považoval za šlechtickou, výjimečnou hodnost a privilegium, na to byl hrdý. Titul básník pro něj představoval čestnou stužku, štít, kterým odrážel nepřátele, heslo vyryté na meči a vyšité na praporu, který po celý život třímal a nikdy nesklonil.
Sebrané básně I představují první čtyři sbírky Petra Krále, a to v pořadí, v jakém vznikaly. Autorovy básně z let 1961–1975 u nás vyšly až v polistopadových knihách Tyršovské přeháňky, Bar Příroda čili Budoucnost 5 km a Chiméry a exil.
Kdyby snad František Listopad neuvedl zatím poslední básnickou sbírku Petra Krále v anketě Lidových novin jako svůj návrh na Knihu roku 2006, bylo by, zdá se, doposud jedinou časopiseckou reakcí na Královo Hm nedávné vyjádření Štefana Švece v titulním rozhovoru pro Tvar (10/08).
Zpráva o místech tak není atlasem ani průvodcem, ale spíše cestopisem odhalujícím hloubku ukrytou na povrchu, prázdno za fasádou světa, zárodkem románu promlouvajícím o provizorních příbytcích, nemožných úkrytech, zklamáních, jež jsou svým vlastním naplněním, a touze po tajemství.
