Dějiny literatur severských zemí, které letos vydalo nakladatelství Karolinum, jsou v několika ohledech jedinečné a průlomové. Novější severská literatura byla u nás až doposud obecně zpracována velmi málo. Norská je na tom relativně nejlépe
V nakladatelství Karolinum vyšla letos na jaře kniha Moderní skandinávské literatury 1870-2000 - systematický přehled dějin literatury daného období, psané ve všech hlavních jazycích severní Evropy, tj. v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině; literatuře psané ve faerštině, grónštině a sámštině (laponštině) se publikace nevěnuje.
Až doposud měli čeští zájemci o dějiny moderních skandinávských literatur k dispozici jediný souborný pramen informací. Teď vedle Slovníku severských spisovatelů (D. Hartlová a kol., Libri 1998, 2004) vytrysklo nové zřídlo, které svým neslovníkovým charakterem skýtá prostor pro hlubší pohled na literaturu severu.
Publikace Moderní skandinávské literatury představuje první souborné vydání dějin skandinávských literatur v Čechách. Hlavním impulsem k napsání knihy bylo chybějící zpracování nejnovější skandinávské literatury. Dějiny norské literatury z pera Radko Kejzlara končily rokem 1970 a Dějiny švédské literatury od Alrika Gustafsona rokem 1950.
Recenze nejnovější literárněhistorické příručky věnované skandinávským literaturám.