Vynikající znalec německé a francouzské literatury a brilantní myslitel George Steiner se do povědomí čtenářů zapsal hlavně monumentální studií o jazyce After Babel (Po Bábelovi) a také řadou pronikavých recenzí a studií, z nichž některé byly později sebrány do svazku Language and Silence (Jazyk a ticho). V kladení otázek spojených s jazykem - a potažmo s literaturou a tvůrčím aktem jako takovým - pokračuje i v nové knize Grammars of Creation (Gramatiky stvoření), která zrovna vyšla v Anglii. "Pro George Steinera se ‚vynálezy' nepodílejí na gramatice stvoření. Věda a technologie, na rozdíl od literatury, umění, hudby a filosofie, nedosahují podmínky nadčasovosti: ‚Parní stroj z 19. století je dnes historickou kuriozitou; Dostojevského román nikoli.' Umění přináší zvěstování věčnosti, záblesky vzdáleného horizontu za časově vázanou hýlé, jež determinuje naše bytí. Poésis‚ ospravedlňuje nerozumnost naděje'", píše Peter D. Smith v Times Literary Supplement. Podle Steinera dospěl na úsvitě 21. století literární jazyk (a umělecká tvořivost jako taková) do krizového bodu. "Podle Steinera spočívá největší výzva dnešní doby v tom najít způsob, jak utvářet dědictví jazyka tak, aby byl schopen vyjevit nový smysl. Tvrdí, že potřebujeme novou ‚gramatiku' tvořivosti, nový soubor pravidel, jak konstruktivním způsobem artikulovat bohatství jazyka, aby odpovídal étosu našeho komplexního, úzkostlivého a informacemi přeplněného světa," charakterizuje hlavní téma knihy list Independent.