Honza Vojtko je známý psychoterapeut specializující se na párovou a individuální terapii. Po dvou knihách věnovaných přímo mezilidským vztahům, Vztahy a mýty (2020) a Vztahy a pasti (2022), tentokrát vydal publikaci s podobným názvem Prostě vztahy, ve které svůj záběr rozšiřuje na naše vztahy k bohu, času či smrti, k práci, k přátelům, ke zvířatům, k tělu nebo věcem.

Jejich roli se snaží líčit diferencovaně. Kupříkladu u neživých věcí uznává, že nám mohou pomáhat stabilizovat identitu. Ty, které každodenně používáme nebo jsme jimi obklopeni, nás ukotvují a podporují vnímání našeho smyslu, účelu, našich hodnot, ale třeba i bolesti a zranění, které jsme v průběhu svého života zažili. Ale současně nám někdy pomáhají si nalhávat, že jsme někdo jiný, než jsme: „Předměty nám tedy pomáhají nejen udržovat, ale rovněž blokovat zdravé sociální vazby s druhými lidmi.“

Podobně mohou být přínosná i škodlivá přátelství: lidem, kteří nemají žádné přátele nebo mají nekvalitní přátelské vztahy, hrozí dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného úmrtí – tento rizikový faktor je dokonce větší než vliv kouření dvaceti cigaret denně.  Lidé, kteří mají po svém boku přítele při plnění náročného úkolu, mají nižší odezvu srdeční frekvence než ti, kteří pracují sami. V jedné studii dokonce lidé hodnotili kopec jako méně strmý, když je doprovázel kamarád. Ovšem pochopitelně záleží na tom, v čem nás tito přátelé podporují. Například deprese a rizikové chování, jako je sebepoškozování, se mohou šířit prostřednictvím sociální sítě přátel. Riziko obezity, sebevraždy, kouření a zneužívání návykových látek se rapidně zvyšuje, pokud jsme obklopeni lidmi, kteří mají tyto problémy nebo k nim inklinují.

V jednotlivých je nejprve zařazena teoretická část, v níž autor téma čtivě a srozumitelně přibližuje i pomocí přehledu některých aktuálních vědeckých výzkumů. (Například o zmíněné eutanázii domácích zvířat tvrdí, že rodinné neshody ohledně této záležitosti bývají prý obzvláště náročné. Reakce lidí se totiž výrazně liší. Izraelský výzkum zjistil, že po smrti zvířete, kterému byla provedena eutanázie, si je 83 % lidí jistých, že se rozhodli správně. Zato jeden americký výzkum zjistil, že 4 % účastníků studie zažila sebevražedné pocity poté, co s eutanázií souhlasila.)

Po obecné části vždy následují příklady z Vojtkovy terapeutické praxe, v nichž tentokrát poodkrývá i leccos ze své rodinné historie a to, jak se on sám vyrovnával s traumaty z vyrůstání s otcem-alkoholikem, který chtěl mít ze syna „chlapáka“. Mnohé z těchto příběhů ovšem přímo neřeší vztah klienta kupříkladu k věcem, ale spíše to, jak se daná témata promítají do vztahů mezilidských. Jedna taková kazuistika (z kapitoly o bohu) například pojednává o vztahu matky a dcery, který negativně poznamenal dceřin příklon k náboženské víře, jiná o partnerském neúspěchu muže, který nedostatečně naslouchal přítelkyni, ale o to urputněji ji zahlcoval pohodlím, luxusem a dárky. Už na prvním rande se přitom snažil zapůsobit tím, že na stůl vyskládal svoji „statusovou pyramidu“: iPhone, klíč od BMW a minipeněženku s kartami (mimochodem tyto malé peněženky jsou prý šité tak, aby vždy ukazovaly kousek plastikové karty zlaté či platinové barvy, dodává autor).

Napadne nás jistě řada dalších kategorií, které by se daly v knize doplňovat: vztah k národu, stromům či obecně k přírodě či planetě Zemi. Ne všechny kapitoly jsou také stejně vydařené: například ta o vztahu k věcem je výborná a patří k tomu nejlepšímu, co u nás na toto téma vyšlo (popravdě řečeno konkurence není příliš silná). Naopak kapitola „náboženská“ vyznívá rozpačitě. Dodejme ovšem, že v rozhovoru pro knihu Byli jsme tu vždycky Vojtko přísně soudil: „Cokoliv náboženského má z makrosociálního hlediska zmizet. Jsme sekularizovaná společnost a jako taková se tak musíme chovat.“ Může tak být pro někoho překvapivé, že do své nové knihy takovouto kapitolu vůbec vložil, navíc s mírně pozitivním hodnocením čehosi, co nazývá „spirituální inteligence“.

Některá z témat jiné (i české) knihy zpracovávají mnohem podrobněji, ale celkově může publikace Prostě vztahy jako stručný psychologický úvod k nim (nebo alespoň některým) dobře posloužit.