Země sopek, tak zní klasické heslo lákající turisty na Island, ostrov, jenž je sice součástí Evropy, ale umístěním na mapě i povahou přírody se zbytku kontinentu výrazně vymyká. Osamělá poloha této severské země se stala motivem debutového románu Sigríður Hagalín Björnsdóttir s názvem Ostrov (islandsky 2016, česky 2019), který pojednával o tom, co by se stalo, kdyby se najednou Island zcela odstřihl od světa a musel se spolehnout jen sám na sebe. Svou třetí knihu Ohně. Láska a jiné katastrofy (Eldarnir. Ástin og adar hamfarir, islandsky 2020) tato autorka, novinářka a televizní moderátorka opět staví okolo fiktivní katastrofy, jíž je tentokrát výbuch sopky. Současně rozehrává vztahové drama a výsledkem je dystopický thriller, v němž člověka drtí síly přírody i síly lásky.

Anna, nejuznávanější vulkanoložka v zemi, je silná, emancipovaná a racionální žena. Když v úvodu vyprávění dojde k sopečnému výbuchu na poloostrově Reykjanes, ležícím nedaleko hlavního města, erupce osm set let dřímajících sopek si vyžádají zvýšenou pozornost obyvatel, médií, politiků a samozřejmě i vědecké obce. Na ní leží odpovědnost předpovídat, jak se situace bude vyvíjet, zda bude nutné vyhlásit nouzový stav, případně evakuovat část obyvatelstva. Anna je v čele poradního vědeckého týmu a v popředí mediálního zájmu, má zkušenosti i schopnosti, její pozornost však zároveň pohltí jiný živel: vášnivý milenecký vztah, který pomalu boří všechny její jistoty.

Obraz země zmítané nečekanou přírodní katastrofou, jež ochromí společnost na všech úrovních, by ještě před dvěma lety působil jako sci-fi. Po zkušenosti s pandemií covid-19 však máme pocit, že čteme realistický příběh, jehož jsme sami byli svědky. Vědci denně analyzují čerstvá data, scházejí se s politiky v pracovních skupinách, rozhodnutí o dalším postupu ale ovlivňují pragmatičtější faktory. Cestovní průmysl, tvořící klíčový segment ekonomiky, tlačí na to, aby turismus nebyl nijak omezen. Vyhlášení nouzového stavu se odkládá ze dne na den a čínským návštěvníkům se postaví dřevěná plošina, odkud mohou aktivní vulkány lépe pozorovat. Autorka se stejnou intenzitou a napětím buduje i druhou linii vyprávění, v níž hrozí rozpad rodiny, a vše spěje do dramatického finále.

Sigríður Hagalín potvrzuje trend, který vnímáme i u nás. Novináři svou profesní zkušenost stále častěji přenášejí na pole literatury – ať už literatury faktu, nebo jiných žánrů. Autorka v rozhovorech přiznává fascinaci katastrofami a mezními situacemi, které jako moderátorka denně představuje divákům a které jako spisovatelka staví do centra svých děl. Kniha Ohně. Láska a jiné katastrofy nezapře žurnalistický styl, domácí kritika na ní oceňovala zejména práci s vědeckými fakty o vulkanické povaze ostrova a o historii erozí, díky nimž se text vymyká běžnému thrilleru.

Nelze říci, že bychom se v románu o naší společnosti nebo o nás samotných dozvěděli něco nového. Milostná zápletka, v níž se vědkyně a matka dvou dětí bezhlavě zamiluje do bohémského fotografa, je stejně předvídatelná jako chování politiků a byznysmenů. Přesto se autorce podařilo napsat příběh, který v nás sice nezůstane dlouho, ale při čtení nás pohltí; jak to má v případě dobrého thrilleru být.