Autorská kniha Lucie Šťastné (nar. 1994) navazuje na její studentské práce, které vytvořila už během magisterského studia na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. V rámci mezinárodního projektu Silent Book Contest zaujala soutěžní porotu ilustrovaným příběhem založeným na dvou vizuálně odlišných zvířecích charakterech – hadovi a pásovci. Na čtrnácti stranách vytvořila příběh bez textu, vystavěný na rozdílných vlastnostech ústřední dvojice přátel, kteří si přes odlišnosti navzájem pomáhají a podporují se.

Mladou výtvarnici nahlédnutí do světa zmíněných druhů natolik zaujalo, že se rozhodla téma rozvíjet. Pod křídly vedoucí ateliéru ilustrace akademické malířky Renáty Fučíkové tak vznikla diplomová práce Hadi a lidi. Jak Lucie Šťastná sama uvádí, je to Průvodce soužitím člověka a hada na planetě Zemi – a nyní vychází jako její debut v podobě knihy pro děti. Výborný nápad se jí podařilo zpracovat pro dětské čtenáře způsobem zajímavým a natolik podrobným, že nevynechává snad jediný aspekt prolínání světa lidské společnosti a hadí říše.

Hadi v současnosti, historii i mytologii
Kniha nás provází světem hadů jak z pohledu jejich biologie a fantastických fyziologických schopností, tak z hlediska geografického rozšíření i evolučního vývoje. Ukazuje, jak v kontaktu s umem a fantazií lidí získali hadi v průběhu historie mimořádné postavení, a díky tomu se s jejich otiskem setkáváme v širokém spektru odvětví, od léčitelství, lidového folkloru a lingvistiky až po heraldiku, botaniku, literaturu a výtvarné umění. Fascinující je sledovat posun od posvátného a obdivného vnímání těchto tvorů v mytologii starověkých národů k symbolice hříchu a pokušení v pohledu pozdějších náboženských představ.

Z každého tématu nalezneme na stránkách lákavý a čtivý kousek, jakési jednohubky, které sice nejsou všeobsažné, ale nechybí jim zábavnost a dětskému i dospělému čtenáři poskytují ucelený tematický obraz.

Grafika – klenot, nebo kámen úrazu?
Stejně pestře je nakládáno i s obrazovým obsahem, zpracovaným v podobě koláží. V tomto případě se sice nejedná o silent book, nicméně vizuální složka je natolik nápadná a dominantní, že upoutává veškerou pozornost a text upozaďuje. To by určitě nebylo na závadu, zvlášť u knížky pro děti a speciálně u publikace, která z principu volí výtvarné vyjadřování jako určující pro celkové vyznění. Nemohu se však zbavit dojmu, že výtvarná zkratka převládla nad názorností a pochopitelností. Pestrosti námětu všudypřítomná umělecká stylizace ubližuje, a nejenže knihu nerozvíjí, ale naopak ji dosti limituje.

Zvolené grafické řešení by bylo spíše vhodné pro plakát avantgardního představení nebo třeba katalog výstavy modernistického umění – a učinilo by z nich malý skvost. V tomto případě bohužel tříští pozornost, unavuje zrak a působí chaoticky; tento dojem posiluje i nesrozumitelně a záměrně ledabylý hrubý ořez objektů a doprovodné kresby. U nich lze sice tušit autorčin záměr lehce parafrázovat původní dílo spíše než realisticky vystihnout podobu, ilustrace však vypadají neprofesionálně a budí dojem, že nejsou kresebně zcela zvládnuty.

Kniha Lucie Šťastné je rozhodně unikátní a zaslouží si naši pozornost. Po obsahové stránce je skvěle vyvážená, poskytuje dostatek informací a zároveň nezahlcuje a nepůsobí nudným encyklopedickým dojmem. Škoda jen, že ilustrace nedokázaly plně posloužit kvalitnímu obsahu, harmonicky jej rozvinout a povýšit na nejlepší možnou úroveň.