Siegfried po francouzsku
Autorský komiks u nás zatím málo známého francouzského kreslíře ohromuje rozmáchlým obrazovým pojetím i suverénní kresbou. Jen příběh působí poněkud neujasněně až zmateně.
Frankofonní komiksy se sice do žánru fantasy vydávají často a úspěšně, český čtenář však z toho zná jen zlomek. Nejúspěšnější série devadesátých a nultých let Lanfeust z Troy (Lanfeust de Troy) či Kroniky Temného měsíce (Chroniques de la Lune Noire) česky nikdy nevyšly, ostatně i veterán Thorgal se opakovaně potýkal a potýká s malým zájmem českých čtenářů; a to i pod křídly gigantu Albatros Media – poslední čtyři příběhy zkusil nakladatel oproti předchozím zvyklostem vydat pohromadě, ale od roku 2019, kdy svazek Neviditelná pevnost vyšel, se žádné další pokračování neobjevilo. Nejpilnější české komiksové nakladatelství Crew zkouší frankofonní fantasy vydávat v rámci sešitové série Modrá Crew a nějaký výjimečný ucelený svazek se občas objeví v edičním plánu nakladatelství Argo. Malé Nakladatelství Josef Vybíral se v posledních letech na frankofonní produkci specializuje a po úspěších s komiksovými westerny to nyní zkusilo i v žánru fantasy.
A nijak skromně: komiksový román Siegfried, napsaný a nakreslený na motivy slavné Wagnerovy opery Prsten Nibelungů, je velkolepým obrazovým dílem s mnoha efektními stránkovými a dvoustránkovými kompozicemi, vytištěn je na křídovém papíře v pevné vazbě v nezmenšeném formátu a má 256 stran. Jak se v posledních letech ukazuje, nákladně vypravené komiksy mohou být komerčně možná zajímavější než levné sešity – a Aliceův Siegfried požadavky náročnějšího komiksového fanouška nepochybně splňuje.
Byť hlavně takového, kterého uspokojí parádní podívaná. Alice představuje esenci frankofonní kresby, která je zároveň heroická i karikaturní, suverénně zvládá fantastické až hororové, romantické až kýčovité, symbolické, akční i civilní scény. A vše do sebe zapadá v překvapivé eklektické směsi. Klasicky vystavěné stránky (ale i to je relativní, protože žádná z nich nemá pravidelné ani symetrické řazení oken) autor střídá s atypickými kompozicemi, působivé jsou zejména pasáže, kdy do dvoustránkového obrázku (který má vlastní dynamiku) vkládá celé panely oken, přičemž prolíná děj vnitřních obrázků s tím vnějším. Neváhá nechat stránku celou černou, jen s jednou postavou, nebo dokonce jen s jedním slovem. Mistrně využívá velkého formátu, ladí prostředí do stejných barevných tónů, pracuje s tlumenými i jasnými barvami. Na pohled je Sigfried obdivuhodné dílo.
S příběhem už to tak slavné není. Čtenáři by měli především zapomenout, co vědí o Wagnerově opeře, z jejíž jedné části komiks přiznaně vychází; dokonce je členěn ne na díly, ale na dějství, mezi nimiž najdeme overtury. Alice nakládá s jejím dějem velmi volně, zůstává vlastně jen výchozí situace mladého Siegfrieda, kterého vychovává trpaslík Mim, a samozřejmě souboj s drakem. Jinak je spousta děje vypuštěna a nahrazena symbolikou a romantikou. Přehlednosti nepomáhá ani to, že se tu prolíná Siegfriedův příběh s příběhem valkýry, která Siegfriedův osud sleduje v zrcadlícím se jezírku u věštkyně. Lépe na tom nebudou ani znalci severské mytologie či eposu Píseň o Nibelunzích, odtud už Alice čerpal velmi zřídka a spíše tyto báje ignoruje.
Siegfriedův příběh je v pojetí Alexe Alice příběhem o dospívání, o hledání identity i kořenů, o překonávání překážek a vzpouře proti autoritě. A ve finále hlavně o lásce, která je (poněkud v rozporu se všemi zmíněnými inspiračními prameny) tím nejdůležitějším; kvůli ní lze obětovat vše. Bohužel je zejména v závěru příběh sice vyprávěn v akčních scénách, ale zhusta také v metaforách a náznacích. Jednotlivým scénám a dialogům schází nějaké pevnější propojení, Alice zřejmě spoléhá na to, že si čtenáři dost domyslí. Anebo že pochybnosti o soudržnosti děje zaplaší strhující výtvarná složka.
Alex Alice je ročník 1974, v roce 1997 začínal se sérií, která u nás vychází pod názvem Třetí zákon ve zmíněné edici Modrá Crew. Siegfrieda vydal ve třech sešitech v letech 2007–2011 a došlo i k jeho anglickému vydání, což u frankofonních komiksů není vůbec běžné a je to možná i důvod, proč se objevil také v češtině. V mnoha ohledech je to mimořádné dílo a je dobře, že jej tu máme. Jen ti čtenáři, kteří výpravnou publikaci otvírají s nadějí v zajímavý příběh, budou po dočtení trochu zklamáni.