Skautské hnutí Zapletala považuje za přímého pokračovatele Jaroslava Foglara a nejvýznamnějšího skautského literáta právě po Foglarovi. Výraznější i v mezinárodním měřítku je ale jeho přínos pedagogický – byl neúnavným sběratelem a tvůrcem dětských her. Právě publikace o hrách byla první knihou, kterou vydal: v roce 1958 publikoval dodnes slavné a opakovaně vydávané Hry v přírodě, tehdy s podtitulem „určeno pionýrským a turistickým oddílům, vychovatelům v táborech a cvičitelům v jednotách“. Po úspěchu knihy následovaly další populární příručky Cvičení v přírodě (1960) a Tisíc malých dobrodružství (1961), které ideály i praxi skautingu dokázaly propašovat ke čtenářům v desetitisícových nákladech i v době stále ještě dosti tuhé socialistické cenzury. Své zkoumání a katalogizování her shrnul v roce 1973 do stěžejní publikace Encyklopedie her, která se brzy dočkala druhého vydání a ještě v sedmdesátých letech překladů do němčiny, japonštiny či rumunštiny.

První Zapletalovou beletristickou knihou byl příběh aktivních dětí z města, které svým venkovským kamarádům předvedou vlastní loutkovou hru. Román Světlušky pro děti od osmi let vyšel v roce 1964, v roce 1970 ho následoval román Lovec hvězd určený již mládeži – jeho hrdinou je středoškolák zapálený do astronomie, který pátrá po spadlém meteoritu. Hrdinou románu Sedmička z roku 1976 je třináctiletý tělesně postižený kluk, který prožívá všechna dobrodružství jen ve své fantazii, než jej mezi sebe přijme vodácký klub. Právě vodácké kluby a tábory Zapletalovi v době normalizace sloužily jako krytí pro příběhy ryze skautské; náměty k nim čerpal ze skautských kronik či z vlastních zážitků s vodáckým/skautským oddílem.

Po roce 1989 však už svou skautskou identitu tajit nemusel, podílel se na obnově časopisů Skauting a Junák, založil nakladatelství Skauting, publikoval další beletristické i naučné knihy a přidal k tomu ještě překládání knih Ernesta T. Setona. Zapletalovou zatím poslední publikovanou knihou je román Severka (2015), který líčí peripetie zakládání skautského oddílu v roce 1990. Autor jej začal psát už ve zmíněném roce 1990, kdy vycházel na pokračování v časopise Junák, kvůli mnoha jiným tehdejším aktivitám jej však nedokončil a vrátil se k němu až o čtrnáct let později.

Miloš Zapletal se narodil v Prostějově, skauting objevil v Pardubicích, kam se jeho rodiče přestěhovali ještě před válkou. Od počátku 60. let žije v Liberci, odkud i v pokročilém věku vyráží na výlety po Jizerských horách.