Melissa Shih-hui Lin (nar. 1973) je tchajwanská lingvistka, bohemistka a překladatelka z češtiny do čínštiny. V Praze v roce 2002 získala doktorát z obecné lingvistiky na Univerzitě Karlově a na jaře letošního roku se sem vrátila v rámci rezidence pořádané Českým literárním centrem. Zabývala se zde románem Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové, z češtiny do čínštiny již dříve přeložila Hrabalovy Postřižiny nebo Román pro ženy Michala Viewegha.

iLiteratura: Mají tchajwanští čtenáři povědomí o české literatuře? Vybaví se jim v souvislosti s ní nějaké jméno?
Melissa Shih-hui Lin: Když mluvíme o české literatuře na Tchaj-wanu, nejpopulárnější jsou Franz Kafka a Milan Kundera. Další je, řekla bych, Bohumil Hrabal. Nedávno jsem dělala o české literatuře na Tchaj-wanu jeden výzkum, v jehož rámci se vyplňovaly dotazníky týkající se povědomí o českých spisovatelích mezi tchajwanskou veřejností. 42 % mých respondentů zná Kafku, 39 % zná Kunderu a 23 % zná Hrabala. Také jsem se respondentů ptala, jaký je jejich dojem z české literatury. 30,8 % si myslí, že česká literatura je historická, 30,6 % ji bere filozoficky a 30,4 % tvrdí, že česká literatura je pro ně exotická.

iLiteratura: Co může tchajwanské čtenáře na české literatuře zaujmout? Řešíme v literatuře nějaká podobná témata?
Melissa Shih-hui Lin: Podle mě některá díla české literatury obsahují určité prvky a kulturní odkazy stejné jako u nás a na druhé straně jsou dostatečně exotická, aby tchajwanské čtenáře zaujala. Například v dílech Hrabala můžeme najít filozofii taoismu. Bohumil Hrabal sám v několika rozhovorech uvedl, že taoismus velmi ovlivnil jeho tvorbu. Tchajwanští čtenáři mají o takové filozofii povědomí, je jim blízká. Takže předpokládám, že je to jeden z důvodů, proč jsou Hrabalovy romány pro čtenáře na Tchaj-wanu přitažlivé. Na druhé straně Hrabal píše o kultuře české hospody či životě na venkově, popisuje české tradice, jako je například zabijačka, což je pro nás velmi exotické.

iLiteratura: Jak se stane, že chce tchajwanský nakladatel vydat českého autora? Hrají v tom roli nějaké externí faktory, nebo si vybírá spíš podle tématu knihy?
Melissa Shih-hui Lin: Myslím si, že hlavní důvod je pověst a dobrá kvalita české literatury obecně a samozřejmě také renomé českých spisovatelů. Musím však také zmínit, že na Tchaj-wanu lze například najít překlady Havlových děl, ale na pevninské Číně se s nimi nesetkáte. Jeden z důvodů je prý politický. Havel byl vůči Tchaj-wanu velmi přátelský. Navštívil Tchaj-wan a získal čestný doktorát na mé univerzitě. Takže to může být příklad externího faktoru, díky kterému máme na Tchaj-wanu překlady Havlových děl.

iLiteratura: Může při vydávání české literatury v překladu pomoct, když nějaká kniha získá literární cenu, třeba Magnesii Literu?
Melissa Shih-hui Lin: Jak jsem se právě zmínila, dobrá pověst může být jedním z důvodů, proč nakladatelé a překladatelé vybírají českou literaturu, která bude publikována. Například díky podpoře v podobě rezidenčních pobytů, které přiděluje České literární centrum, jsem i já letos na jaře měla šanci využít databázi knihoven v Brně. Knihy, které získaly literární ceny, mě v rámci mé práce s databází zajímaly jako první a chci se jimi ještě dále zabývat.

iLiteratura: Stává se někdy, že by překladatel přišel za nakladatelem se svým návrhem na vydání?
Melissa Shih-hui Lin: Ano, například u Havlových děl. Jinak je však takových případů poměrně málo. Normálně se vydavatelé zajímají o trh, který má jiné nároky a požadavky než pouhé doporučení od překladatelů. Já sama plánuji prosazovat překlad Žítkovských bohyní od Kateřiny Tučkové, který byl tématem mého rezidenčního pobytu s podporou od ČLC na jaře tohoto roku. Doufám, že v budoucnosti by se tento román mohl objevit i v čínském překladu.

iLiteratura: Jaká byla vaše cesta k češtině?
Melissa Shih-hui Lin: V roce 1996 jsem přišla do Prahy studovat lingvistiku. V roce 2002 jsem získala titul Ph.D. Během studia mě požádali, abych se věnovala i češtině. Jako lingvistka vím, že každý jazyk má svou vlastní magii a logiku, takže jsem si proces velmi užila. Musím však říci, že to bylo pro mě opravdu těžké a trvalo mi hodně času, než jsem se s češtinou seznámila. Český jazyk se učím dodnes.

iLiteratura: Pamatujete si, který překlad pro vás byl nejtěžší?
Melissa Shih-hui Lin: Překlad Hrabalových Postřižin. Jeho jazyk je zde opravdu zcela unikátní a někdy není snadné najít v čínštině správné výrazy. Hrabal je zejména velmi schopný v užívání dlouhých vět, aby popsal určitou situaci nebo třeba jen nějaký předmět. To je pro mě při překládání nejtěžší. Kromě toho jeho díla vyžadují, aby překladatel více rozuměl české kultuře a tradicím, o kterých Hrabal píše, což pro mě vůbec není snadné.

iLiteratura: Jaký překlad pro vás byl nejdůležitější, přelomový?
Melissa Shih-hui Lin: Myslím, že by to měl být můj první překlad z české literatury, Román pro ženy. Díky němu jsem si uvědomila, jak je obtížné překládat českou literaturu do čínštiny, a zároveň jsem začala kariéru, s níž jsem v životě nikdy nepočítala.

iLiteratura: Napadá vás nějaký jazykový jev, který se do čínštiny špatně překládá?
Melissa Shih-hui Lin: Ano, je toho hodně. Například je do čínštiny špatně přeložitelný slovosled. V češtině je volný slovosled, takže spisovatel může následovat svou vlastní vůli a použít takový slovosled, aby zdůraznil, co potřebuje. Nicméně v čínštině je slovosled pevný a je spojený s gramatikou. To znamená, že když chci přeložit českou větu do čínštiny, musím vzít v úvahu slovosled a pokusit se přeložit do čínštiny i tento jev. A to je docela těžké.

iLiteratura: V rámci rezidenčního pobytu jste se zabývala Žítkovskými bohyněmi od Kateřiny Tučkové. Bylo v textu něco specifického, s čím jste se při překladu potýkala?
Melissa Shih-hui Lin: Na rezidenční pobyt jsem přijela se dvěma cíli. Především jsem chtěla napsat akademický příspěvek o fenoménu úspěchu Žítkovských bohyní. A zároveň chci pořídit čínský překlad této knihy. Zatím pracuji na prvním cíli, samotný překlad Žítkovských bohyní do čínštiny je ve stadiu přípravných prací. Očekávám však, že se při překladu setkám s mnoha problémy a obtížemi, například v pochopení historického pozadí a tradice bohyní.

iLiteratura: Můžete si dovolit nějaký překlad z češtiny odmítnout, nebo je nabídek tak málo, že si vybírat nemůžete?
Melissa Shih-hui Lin: Výuka a výzkum jsou moje hlavní práce. Kromě toho mám dvě malé dcery, které ode mě ještě vyžadují hodně péče. Takže na překládání nemám mnoho času. Pokud je však nějaká česká kniha, která stojí za překlad, rozhodně si ho nenechám ujít. Například zmíněné Hrabalovy Postřižiny. Stále doufám, že v budoucnosti, až moje dcery vyrostou a budu mít méně pracovních povinností, budu schopna přeložit z české literatury více děl a představit ji tak tchajwanské společnosti podrobněji.

iLiteratura: Může se na Tchaj-wanu překladatel uživit jen literárním překladem?
Melissa Shih-hui Lin: Myslím, že je to těžké…