Vladimíra Sochu (nar. 1982), královéhradeckého rodáka a v současnosti patrně nejznámějšího českého popularizátora všeho, co se točí kolem dinosaurů, není třeba dlouze představovat. Koneckonců jsme se s ním skrze recenze jeho knih několikrát setkali i zde na iLiteratuře, naposledy loni v souvislosti s publikací věnovanou velkému vymírání na konci druhohor. Ani letos autor nezahálel a své stávající příznivce a snad i pár nových obdařil hned dvěma novými knižními zářezy. Prvním je Nová cesta do pravěku (CPress, 2019), fiktivní turistický průvodce druhohorní faunou, který názvem odkazuje ke kultovnímu filmu Karla Zemana z roku 1955, druhým pak Legenda jménem Tyrannosaurus rex, ambiciózní monografie o bezpochyby nejznámějším z dinosaurů, která je i námětem této recenze.

Přestože dinosauři mají své nepochybné kouzlo a asi jen málokdo zůstane zcela lhostejný při pohledu na muzejní, televizní či obrazové rekonstrukce druhohorních ještěrů, jež zachycují neobyčejnou podobu pozemského života před mnoha miliony let, věnovat celou knihu jen jednomu z nich se může jevit jako docela smělý nápad. Byť by to jistě bylo možné, a různé Sochou citované (anglicky psané) publikace to dokazují, autor šel trochu jinou cestou a jeho dílo je rozmanitější, než by se podle názvu mohlo zdát. Po úvodníku, jenž čtenáře stručně seznámí s hlavním hrdinou příběhu, tedy druhem Tyrannosaurus rex, totiž následuje více než stostránkové představení dalších zástupců nadčeledi Tyrannosauroidea v chronologickém pořadí, tedy tak, jak se v průběhu času na Zemi objevovali. Samotný T. rex žil až těsně před koncem druhohor, a je tak jakýmsi vyústěním evoluční linie uvedené skupiny dinosaurů, která bez výjimky vyhynula před 66 miliony let.

Zbytek knihy sestávající ze sedmi tematicky ucelených kapitol už se však plně věnuje králi dinosaurů a představuje ho ze všech myslitelných stran. Čtenář se tak dozví víceméně vše, co v současnosti o druhu T. rex víme i nevíme, nebo co sice tušíme, ale pro co se nám zatím nepodařilo objevit důkazy. Mezi diskutované otázky patří kupříkladu síla tyranosaurova čelistního skusu, velikost jeho vnitřních orgánů, rychlost chůze či běhu, byl-li běhu vůbec schopný, jestli měl peří, jak chytrý byl, proč měl tak malé přední končetiny, jak se rozmnožoval, nebo zda byl jeho zrak opravdu tak nedokonalý, jak naznačoval slavný Jurský park Michaela Crichtona i následná filmová adaptace Stevena Spielberga. Další kapitoly mimo jiné detailně probírají odhady velikosti dosud nalezených exemplářů druhu T. rex a jejich srovnání s jinými dravými dinosaury, nebo to, jak se naše povědomí o tomto impozantním tvoru vyvíjelo od nálezu prvních fosilních pozůstatků až po současnost. O aktuálnosti prezentovaných poznatků svědčí i fakt, že text obsahuje zmínky o výzkumech či vykopávkách učiněných až během jeho finalizace zkraje letošního roku.

Poté už následuje pouze popis několika dinosaurů, kteří žili ve stejné době jako T. rex, a stručné vylíčení vymírání na konci druhohor, jemuž se autor v minulosti zevrubně věnoval již několikrát. Ani to ale ještě není vše. Devátá a poslední kapitola si vytkla za cíl připomenout roli tyranosaura v populární kultuře, nicméně ve výsledku se zaměřila jen na několik popularizačních knih a zmínila možnost koupit si repliku kostry jednoho z nejznámějších nalezených exemplářů. Což je trochu škoda, neboť z námětu by se dalo rozhodně vydolovat mnohem víc – přinejmenším letmo připomenout knihy či filmy, v nichž se tyranosaurus objevil. Vzhledem k fantazii některých spisovatelů a hollywoodských scénáristů (a nezapomínejme ani na již zmíněného Karla Zemana), to mohlo být vyprávění nadmíru zábavné.

Po dočtení Legendy jménem Tyrannosaurus rex nezbývá než smeknout před erudicí autora a odhodláním přinést českým čtenářům knihu, která, alespoň pokud jde o objem informací věnovaných jednomu jedinému dinosaurovi, u nás rozhodně nemá obdoby. Zároveň je třeba ocenit odvahu nakladatele přinést na trh publikaci, jež i přes popularitu dinosaurů svým úzkým zaměřením patrně neosloví zdaleka tak rozsáhlé publikum jako atlasy druhohorních ještěrů či obecněji pojaté knihy. Jedná se navíc o dílo, které není klasickou popularizací, ale hloubkou se místy pohybuje až na hranici odborné monografie. Z čtenářského hlediska se proto jedná o docela hutný text plný odborných výrazů (pro laiky vysvětlených ve slovníčku na konci knihy), latinských jmen a detailních vědeckých popisů (rozměry kostí, zevrubné líčení dosud známých exemplářů, diskuze o fylogenetických vztazích mezi různými taxonomickými skupinami apod.).

Ačkoli přínosná a zábavná bude kniha jistě pro všechny zájemce o uvedená témata, maximálně si ji užijí skutečně zapálení milovníci pradávných ještěrů a bez přehánění též leckteří odborníci. I proto je trochu škoda, že autor text nedoplnil seznamem veškeré použité literatury, ale pouze výběrem v podobě několika knižních publikací. V samotném textu totiž uvádí informace z desítek vědeckých článků, a byť tyto poznatky někdy doplní o jméno autora článku či časopis, kde text vyšel, takže s trochu googlení se někdy primární zdroj dohledat dá, kompletní seznam literatury by knihu rozhodně posunul o kus výš.

Samostatnou kapitolou jsou už tradičně zdařilé černobílé ilustrace Vladimíra Rimbaly – dvorního ilustrátora V. Sochy –, které v hojné míře prostupují celou knihou a dinosaury zachycují v aktivních pozicích, jež jim propůjčují daleko víc života než klasické strnulé profilové podobizny.

Přestože se kniha snaží být maximálně aktuální, je otázkou, nakolik relevantní bude například za deset let. Jak je patrné už ze samotného textu, málokde zastarávají informace tak rychle jako v paleontologii, protože nové objevy se na nás hrnou doslova každý den. I většina informací o hlavním hrdinovi tohoto svazku byla získána v posledních patrnácti až dvaceti letech a je nepochybné, že v blízké budoucnosti se budou naše znalosti o druhu T. rex nadále posouvat a měnit. Ale taková už je věda.