Dánská spisovatelka Lene Kaaberbølová (nar. 1960) je u nás známá především díky rozsáhlé sérii pro náctileté dívky W.I.T.C.H., kterou zasvětila čarodějkám, bojujícím s nástrahami v říši Kondrakaru. Nově vyšly v češtině knihy z jejích dalších dvou fantasy sérií pro mladé, a to Divočarka (dánsky 2010) a Dcera čarodějky (dánsky 2000). Kromě děl pro náctileté je Kaaberbølová spolu s Agnete Friisovou autorkou detektivních příběhů, jež spojuje postava dobrovolnice Červeného kříže Niny Borgové.

V knize Divočarka: Zkouška ohněm se seznamujeme s dvanáctiletou Klárou Askovou, která žije sama s matkou a každý den, stejně jako její vrstevníci, jezdí do školy na kole. Jednoho dne na ni cestou zaútočí velký černý kocour a poškrábe jí obličej. Tím se dává do pohybu řetězec událostí, který Kláru dovede až k tetě, o níž nikdy předtím neslyšela, a mezi divočary, s nimiž ji pojí nadpřirozené schopnosti. Jsou to čarodějové, jejichž magie funguje díky sepětí s přírodou a umění čerpat sílu z její podstaty. Od tety se Klára učí ovládat a rozvíjet schopnosti, které jí byly dány do vínku. Jak velká a čistá je divoká síla v jejím srdci, musí Klára dokázat tím, že splní čtyři nelehké úkoly.

Kaaberbølová je zkušená vypravěčka žánru fantasy pro náctileté. Její příběhy jsou pohádkové, plné magie, nadpřirozených sil a boje dobra se zlem. Se světem čar a kouzel se prolíná realita, v níž žije hlavní hrdinka, obyčejná dvanáctiletá dívka. Nosné postavy knihy představují ženy, silné a nezávislé, jak se s nimi v severské literatuře často setkáváme. Ať už je to matka, která vychovává dceru sama, zkušená čarodějka teta Isa, nebo Isina druhá učednice, odhodlaná Kahla. I Klára, zpočátku samotářská a neprůbojná, nalezne díky přijetí a sounáležitosti se společenstvím divočarů velkou vnitřní sílu a sebedůvěru. Jednu z mála mužských postav v knize reprezentuje Klářin kamarád Oskar – ani on nezapadá mezi ostatní, a Kaaberbølová tak na této dvojici tematizuje důležitost přátelství, jež je posilou zejména pro mladé lidi, kteří se cítí být z různých důvodů jiní.

Náctileté outsidery, kteří se po náhodném incidentu dostanou do paralelního světa, v němž jsou mnohem silnější a důležitější než v naší realitě, najdeme již v klasických dílech žánru dětské literatury s fantasy prvky (např. Letopisy Narnie C. S. Lewise, Bratři Lví srdce Astrid Lindgrenové, Nekonečný příběh M. Endeho a v neposlední řadě moderní série o kouzelnickém učni Harry Potterovi J. K. Rowlingové). Kaaberbølová však nemá ambice vytvářet komplikované světy a zabývat se detailně vývojem velkého množství postav – knihu koncipuje jako nenáročné čtení pro mladé čtenáře, resp. čtenářky, které se snadno identifikují s hlavní hrdinkou a napjatě sledují dobrodružství, jež prožívá.

Autorka nepřetěžuje text množstvím informací, zve k následování hrdinů po divokých stezkách a nechává spoustu prostoru pro čtenářovu fantazii. Akcentuje význam sepětí člověka s přírodou a přirozeně podněcuje zájem o její ochranu. Stejně jako v tradičních pohádkách, rostliny i zvířata se lidem za citlivý přístup a respekt ke všemu živému odvděčí tím, že jim propůjčí část své síly a pomohou v nejtěžších chvílích.

V příběhu se objevují některé specifické pojmy spojené s kouzelným světem divočarů, ale překladatelce Markétě Klikové se podařilo převést originál do češtiny tak, že působí přirozeně a nebrání ani mladšímu publiku v pochopení textu. Děj je bohatý, napínavý a má rychlý spád, doprovázejí ho původní české ilustrace Jana Patrika Krásného. Délka kapitol i jazyk vyprávění jsou přizpůsobeny mladším čtenářům okolo 12 let, kteří se už mohou začíst i do pokračování příběhu Kláry Askové v knize Divočarka: Poselství poštolky (česky CPress, 2019).