V nakladatelství Garamond právě vychází první do češtiny přeložená kniha od izraelské spisovatelky Orly Castel-Bloomové (nar. 1960). Nese název Textil, překladu se ujala Tereza Černá. Ačkoli by se podle názvu nabízelo, že se bude příběh zabývat především továrnou na pyžama pro bohatou ultraortodoxní klientelu, kterou v příběhu vede jedna z postav Mandy Gruberová, nakonec se ukáže, že dílo pojednává o daleko hlubším problému. O naprostém neporozumění mezi členy rodiny, odcizení a zoufalství, ve kterém si jednotliví adepti nejsou schopni pomoci. A přeneseně pak možná i o podobném pocitu židovského národa.

Texty Castel-Bloomové často vyznívají surrealisticky, záměrně obsahují řadu nemožných motivů a absurdních zápletek, což platí i v případě knihy Textil. Autorka píše romány i kratší prózy, první povídkovou sbírku vydala v 27 letech. Její nejznámější dílo, satirický scifi román Dolly City, byl zařazen do sbírky UNESCO Collection of Representative Works. Inspiraci pro svá díla hledá v osobním životě. O svých kořenech například napsala svou zatím poslední knihu, mísící autobiografii s fikcí, pod názvem An Egyptian Novel (Egyptský román). Castel-Bloomová se narodila v Tel Avivu v roce 1960, její rodiče pocházejí z Egypta. Studovala divadlo a film. Přednášela tvůrčí psaní na prestižních univerzitách, jako je Harvard či Oxford, a momentálně vyučuje stejný obor na univerzitě v Tel Avivu. 

Kniha Textil vypráví o jedné bohaté rodině, která žije na vyhlášeném předměstí Tel Avivu s názvem Tel Baruch. Otec rodiny Irad Gruber je vědec, snaží se vynalézt pro armádu dokonalou látku z pavoučích vláken. Jeho manželka řídí provoz textilní továrny, již zdědila po matce, a vyžívá se v plastických operacích. Jejich dcera Lirit žije s pocitem, že muži s ní chodí ze soucitu, a v současné době bydlí na ekologické farmě s o dvacet let starším přítelem. Její bratr Deal je ostřelovačem v armádě. Protože se během práce musí soustředit na jeden konkrétní cíl, v soukromí chce pozornost rozptýlit, a tak čte mnoho knih najednou.

Postavy, popsané takto v jejich základních charakteristikách, působí úsměvně. Z povrchního hlediska by se tak mohlo zdát, že opravdu půjde o knižní humoresku. Surrealistický rozměr dodávají knize nereálné motivy – například eskalátory ve tvaru točitého schodiště nebo plastická operace lopatek, kterou Mandy Gruberová podstoupí. Brilantně vykreslená tragikomedie postav se ale záhy odrazí v příběhu, který prožívají. Mandy Gruberová je sice na první dojem nezávislá podnikatelka, chod firmy však ve skutečnosti vůbec nesmí změnit, nesmí ani zmodernizovat výrobu, protože jí to matka na smrtelné posteli zakázala. Mandy také trpí úzkostným strachem o svého syna. Plastické operace podstupuje vlastně proto, aby mohla díky analgetikům chvíli zapomenout na hrůzu, kterou v ní vyvolává nebezpečí, že o svého syna snipera přijde.

Castel-Bloomová popisuje postavy i situace stroze, ale přesně. Tento sloh zapadá do životního stylu rodiny – v tamní komunikaci také nikdo nezachází do podrobností. Osudy jednotlivých postav by se daly chápat nejen jako tragédie jedné rozpadající se rodiny, ale v širším kontextu je lze číst i jako tragédii židovského národa. Otec rodiny Irad Gruber si v novém domově na předměstí Tel Baruch nemůže zvyknout a stále se cítí nesvůj. V tomto okamžiku se zdá, jako by popisoval pocit Židů, kteří po dlouhé roky hledali vytouženou vlastní zemi, ta ale v neustálé hrozbě konfliktů nakonec tím ideálním vysněným domovem není.

Román Textil lze tedy chápat z více úhlů pohledu. Pro jedny čtenáře to může být vtipná sonda do povrchního života vyšší třídy v Tel Avivu, pro jiné úzce zaměřený příběh o jedné rozpadající se rodině. Nahlížet se na knihu dá však i jako na dílo, které odkazuje k hlubšímu kontextu a příběhu židovského národa. Záleží pak už jen na čtenáři, jak se rozhodne.