Když čtenář vstoupí do nového fantastického světa, chvíli si připadá jako dítě v nově zařízeném pokoji: seznamuje se s netušenými hračkami, otevírá skříňky a zásuvky, vleze pod postel, nakoukne do každé škvíry… Jaký bude tenhle svět a co se v něm dá zažít? Bude mít potterovskou hravost a smysl pro detail? Dětské kouzlo Narnie? Syrovost Západozemí? Mytologickou hloubku Středozemě? Bývalá redaktorka Washington Post Sabaa Tahirová zasadila svůj román z kategorie young adult Jiskra v popelu do světa proti jiným překvapivě schematického, až černobílého. Zlý národ Válečníků si podrobil hodné Učence, učinil z nich otroky a zakázal jim číst knihy. Válečníci jsou silní, krutí, nesmlouvaví, pevní ve svých zásadách, ochotní obětovat jedince ve prospěch většiny a nepřekonatelní ve výrobě mečů. Učenci jsou oproti tomu svobodní a plní života, fyzicky možná pokoření, ale v duši nespoutaní: vyrábějí marmeládu, sbírají bylinky, tančí a zpívají pod hvězdami a učí se číst, i když se to nesmí. Komu se tu má fandit, asi každý chápe.

Postavy kupodivu tak jednoznačné nejsou a navzdory kulisám, ve kterých se pohybují, se jim dá věřit. Mladík Elias má brzy ukončit studium na vojenské akademii Šerosráz a stát se Maskou, elitním zabijákem národa Válečníků, navždy zbaveným vlastní tváře pod stříbrnou škraboškou. Na rozdíl od svých spolužáků a zákonně zlé matky, která ve škole shodou okolností dělá ředitelku, ale pochybuje o správnosti dění kolem sebe. Nechce nikoho zabíjet a chystá se z Šerosrázu uprchnout. Křehké učenecké dívce Laie zase Válečníci odvlekli bratra. Aby ho zachránila, nechá se vyslat na Šerosráz jako vyzvědačka odboje. Elias a Laia si po každé kapitole předávají slovo a není těžké s nimi soucítit. Oba usilují o správnou věc, oba mají své uvěřitelné noční můry a oba se cítí sami a bezmocní uprostřed temného světa plného nepřátel. Tedy dokud nenajdou jeden druhého, pochopitelně. Nevyhnutelné milostné vzplanutí však nepůsobí trapně. Jistě, kniha bezostyšně cílí na publikum složené z dospívajících dívek, ale činí tak vkusně, citlivě a s únosnou mírou patosu a laciných emocí. Třetího do milostného trojúhelníku tu dělá Eliasova válečnická spolužačka a dobrá přítelkyně Helena. Chladná a neúprosná, racionální, věrná přísahám a navenek zdánlivě bezcitná, ale uvnitř stejně jako Elias váhající. Helena je bezpochyby nejzajímavější postavou celého vyprávění, takový Severus Snape Jiskry v popelu. Autor recenze si dovoluje prorokovat, že ve velkém finále plánované série, které přijde o mnoho let a mnoho dílů později, bude mít právě Helena nejdůležitější a nejspíš i nejdojemnější úlohu.

Sabaa Tahirová vypráví přímočaře, děj má spád a čte se neuvěřitelně lehce. Zvraty v ději jsou překvapivé a čtenář se může o své hrdiny skutečně bát a být napjatý – Jiskra v popelu se odehrává v drsném, nepohádkovém světě, kde leccos může dopadnout špatně. Svůj prostor tak dostává i násilí, autorka se však vyhýbá brutálním popisům. Souboje na život a na smrt v jejím podání připomínají spíš zvláštní, procítěný tanec.

O to víc potom mrzí, když některé klíčové body zápletky nedávají smysl. Přísně tajný dopis pošle velitelka po otrokyni a nedá ho ani do obálky. Nový císař válečnického impéria je volen jednou za mnoho let, ale z nějakého důvodu se volí jenom ze čtyř studentů, kteří jsou zrovna v posledním ročníku. Samotná volba probíhá způsobem tak pochybným a očividně nespravedlivým, až je s podivem, že její výsledky vůbec někdo respektuje. Pracně vycvičení elitní studenti se používají jako cvičné terče při jisté zkoušce: neuvěřitelné mrhání lidskými zdroji. Dál se ukáže, že kuchařka-otrokyně je expert na výrobu výbušnin a je schopna je na požádání vyrobit, aniž by k tomu měla jakékoli suroviny nebo vybavení. Nejspíš je vaří z mouky a písku. A do toho všeho jsou trochu nešťastně naroubované nadpřirozené prvky: kouzelné bytosti, démoni a jeden tvor podobný samotnému ďáblu – pro příběh nadbyteční.

Jiskra v popelu má i přes výše uvedené výhrady obrovský komerční potenciál a zcela jistě překonává například žánrově blízké Hunger Games nebo Divergenci. Filmové zpracování, které se podle všeho blíží, bude nepochybně kasovní trhák. Román Jiskra v popelu by si to určitě zasloužil: sice pokulhává v zápletce, ale dohání to sympatickými postavami a svižným, neprvoplánovým dějem.