Číst komiksy o kočkách – tedy spíše o kocourech – povětšinou znamená bavit se na pokračování. Týká se to Garfielda, nejslavnějšího kocoura světa, i Simonova kocoura, který mu šlape na paty jak v míře slávy, tak zábavnosti. Komiks Sugar vlámského autora Sergeho Baekena se z kocouří komiksové rodiny vymyká – není legrační ani graficky jednoduchý, není animovatelný, a nemá tedy ani potenciál zaujmout masy. Navíc může velmi jednoduše dojít ke ztrátě knihy na trhu, protože je často řazena do dětské literatury, ale děti nejsou primárním publikem, které by tento komiks mohl oslovit. Ačkoliv stránky na první pohled vypadají jako rozehraná dětská hra, spočívající v sestavení obrázku ze zpřeházených pohyblivých čtverců.

Ústřední hrdina, černý kocourek Sugar, který se podobá spíš netopýrovi než kocourovi, je spíš nevypočitatelná šelma než domácí mazlíček. Jméno Sugar je odvozené od jména autorova reálného kocoura Suskeho a skvěle metaforicky odkazuje k závislosti na sladkém, která je stejná jako závislost na kočkách: ochutnáš jednou a chceš znova. A tak je i Sugar jednou z řady koček, které Serge Baeken choval a které si střihly roli v kočičím komiksu. Patří mu ale jeho největší část, jelikož žil dlouhých osmnáct let. Čas a linie dalších koček se v podstatě počítá před a po Sugarovi a zdařile ukazuje vášeň pro kočičí osobnosti. Začíná kocourem Timem, který umí mluvit, následován Jefkem s velkýma očima a mizerně krátkým životem, pak už je to divoký Sugar, kříženec siamské kočky a toulavého kocoura, a po něm pouze v náčrtu pokračovatelé, inteligentní modrooký kocour Igor a rezavá Maya.

V komiksu zvěčněné okamžiky ze Sugarova života, ale zároveň také života jeho majitelů, jsou v kočičí domácnosti běžné, a tedy výstižné – hrátky s klubíčkem a rozbité talíře, mazlení a drápky v jednom přesně v duchu metody cukru a biče, ulovený holub, setkání se sněhem, návštěva veterináře aneb jak dostat kocoura do přenosné krabice, chytání sušenky ve vzduchu. Zároveň sex za přítomnosti kocoura v nohách postele, těhotenství, stěhování, dítě, nová kočka v domácnosti. Pomocí komiksové zkratky a absence slov Baeken dokonale vystihl vztah člověka a kočky v políčkách, ve kterých je nakreslena ruka miminka a stříhání nehtů, následně kocouří packa a táž činnost. Krása spočívá právě v takových procítěných detailech, zachycení nálad a momentů ze života kočky a člověka.

Obsahově vše vypadá jednoduše, ba obyčejně, jenomže jakmile čtenář otevře komiks, pochopí, že nevšední formální stránka a pracné výtvarné pojetí je určujícím prvkem Baekenova komiksu. Ztratí se v síti drobných precizně vykreslených čtverců, do kterých je stránka rozkouskována, a v přemíře informací zběsile hledá pevný bod, který by dal přehuštěné straně smysl, a on v ní mohl nastíněný děj dešifrovat. A to musí podstoupit na každém listu knihy. Baeken chtěl zachytit prostor kočičíma očima, z více úhlů současně – což se velmi podobá kubistickým obrazům.

Výtvarné pojetí se podílí na zvláštní zneklidňující atmosféře, takové, jakou umí navodit předení rozněžněné kočky, které je zastíněno očekáváním, kdy vystrčí drápky a sekne. Komiksu Sugar je třeba věnovat čas, naučit se ho číst. Možná se čtenáři odtažitou slupku uměleckosti nepovede oloupat. Ale radost z vynořivších se smysluplných celků stojí za to.