Spisovatelka a režisérka animovaných filmů Katja Kettu (*1978) pochází ze severního Finska. Na gymnázium chodila v Rovaniemi, studia filmové animované tvorby absolvovala v Turku. Zde ji učil mj. i proslulý estonský animátor Priit Pärn. Poté studovala literaturu na Univerzitě v Tampere a filmovou a televizní tvorbu v Londýně. Vedle literatury a filmu Kettu také zpívá v kapele Confusa, píše sloupky do novin a časopisů a vyučuje scenáristiku na Univerzitě v Helsinkách.

Už debutový román, rodinná sága Surujenkerääjä (Sběratel smutků, 2005), ukázal, že je Kettu suverénní vypravěčkou – kniha si vysloužila nominaci na literární cenu pro debut roku, kterou uděluje deník Helsingin Sanomat. Následoval román Hitsaaja (Svářeč, 2008), situovaný do doby po záhadném potopení trajektu Estonia, tragédii, jež si vyžádala přes osm set lidských životů.

Průlom na literární nebe v celosvětovém měřítku se Katje Kettu povedl s třetím románem Porodní bába (Kätilö, 2011, česky 2015 v překladu Jitky Hanušové). Příběh krásy a ošklivosti, v němž na pozadí lásky finské porodní báby a německého důstojníka SS zuří laponská válka a severní Finsko lehá popelem, získal několik literárních cen a byl přeložen do téměř dvaceti jazyků. Po celém světě se knihy dodnes prodalo přes sto tisíc výtisků. Režisér Antti Jokinen dal v roce 2015 Porodní bábě filmovou podobu, velkofilmové pojetí románu se však, podle očekávání, příliš nevydařilo, protože se v něm nepodařilo zachytit mnohovrstevnatost předlohy.

V roce 2015 vyšel román Yöperhonen (Můra). Titul se kromě češtiny připravuje i v mnoha dalších jazycích, včetně marijštiny – jazyka ugrofinského etnika, které žije na území Ruska a desítky let čelí násilné rusifikaci. Právě marijský národ hraje v románu důležitou roli.

Katja Kettu považuje za své literární vzory finské autory Tima K. Mukku (1944–1973), který své texty rovněž rád situoval do finského Laponska, a Rosu Liksom (*1958), jejíž výrazný styl dominuje finské povídkové tvorbě od osmdesátých let. Také Kettu si tento žánr vyzkoušela ve sbírce Piippuhylly (Sběratel dýmek, 2013). Povídky volně navazují na román Porodní bába a brzy budou k dispozici i českým čtenářům.