Z abecedy života Tadeusze Różewicze
Nekrolog polského básníka, dramatika a prozaika Tadeusze Różewicze, pokus o zachycení několika momentů z jeho dvaadevadesátiletého života.
Tadeusz Różewicz
9. 10. 1921–24. 4. 2014
Nekrolog polského básníka, dramatika a prozaika Tadeusze Różewicze, pokus o zachycení několika momentů z jeho dvaadevadesátiletého života.
Bez názvu. „(…) Charón Hanswurst / se směšně vrásčitou tváří / převeze tě na druhý břeh / odplouváš / kolem smích posměšný zní / a smíchy smrt / umírá.“
Čtvrtý versifikační systém polštiny. Różewicz byl synem avantgardy, jeho básnický jazyk směřuje k prostotě, holému výrazu bez metafor. Volný verš a eliptická syntax spolu s ironickým hledáním autentického výrazu a konkrétních slov tvoří formu, jíž se dnes někdy říká jednoduše – różewiczovská.
Dopis 34. Protest proti komunistické cenzuře podepsal v roce 1964.
Janusz Różewicz. Starší bratr, s nímž Tadeusz za druhé světové války bojoval v partyzánském oddílu Zemské armády a vydal sbírku Lesní echa (1943). Janusze za odbojovou činnost nacisté popravili.
Kartotéka. Różewicz jako dramatik debutoval v roce 1960 hrou Kartoteka. Navazoval na Ionesca a Becketta a absurdním dramatem. Jeho náročné hry slavily úspěch nejdříve v cizině.
Krakov. Strávil zde jen několik poválečných let, ale při nedokončených studiích kunsthistorie se seznámil s významnými umělci a spisovateli. Zaujal i starší básnickou generaci – Leopolda Staffa nebo Juliana Przybośe.
Krkonoše. Hory, které byly Różewiczovi velmi blízké, jak dokládá i jeho poslední přání: být pochován na hřbitově u evangelicko-augsburského kostela Wang v lázeňském horském městě Karpacz.
Osvětim. Jak psát poezii po Osvětimi? Różewicz byl jedním z básníků, kteří se pokoušeli odpovědět na adornovskou otázku ověřující možnosti jazyka po masovém vraždění.
Smetiště. Své texty skládal z nalezených kousků, mediálních zpráv a citátů. Postmoderní odpověď na patos básnického jazyka a také Gombrowiczův pamflet Proti básníkům.
Slova. „(…) za mého dětství / jste mohli slovo / přiložit na ránu / mohli jste ho darovat / milovanému člověku.“
Stanisław Różewicz. Mladší bratr, s nímž Tadeusz spolupracoval na několika filmových scénářích.
Vlasta Dvořáčková. Dvorní překladatelka Tadeusze Różewicze, od 50. let pravidelně připravuje české výbory jeho poezie, poslední – který představuje i jeho život – je album Mezi apokalypsou a- (2004).
Vratislav. V dolnoslezské Wrocławi bydlel od roku 1968. Jako první byl také symbolicky oceněn ceněnou básnickou cenou Silesius.
Wiesława Różewicz. Svou ženu potkal ještě v odbojové Zemské armádě, po válce se vzali, měli dva syny – Kamila a Jana.
Z životopisu. „(…) můj životopis skončil / už několikrát / jednou lépe jednou hůře.“