Básnická sbírka pro děti Malý pražský chodec láká nezasvěcené i znalejší čtenáře k poznávání kulturního dědictví hlavního města. Její autor, literát a pedagog Ondřej Hník, nabízí v téměř šedesáti lyrických básních objevnou cestu za atmosférou pražských památek. Kniha zachycuje Prahu jako dámu dvou tváří. Ta první náleží svěží, rytmem pulsující moderní metropoli. Ta druhá, záhadná a tajuplná, patří Praze starých letopisů, bájí a pověstí:

Uspávanka s pražskými poklady

Abys dnes večer sladce usnula,
poví Ti sama Praha proslulá
pohádku tajemnou o pokladech.

Chceš-li najít ten nejvzácnější,
musíš být tady v Praze zdejší,
musíš mít zimní slunce v zádech.

Pak teprv vejdeš do zahrady.
A musíš věřit na poklady.

Lyrická procházka Prahou svádí k prozkoumávání záhad, přemýšlení o historických souvislostech a sdílení mnohdy tajemné atmosféry. Najdeme zde básně dvojího charakteru. Drobná čtyřverší s hravými postřehy evokují současné dění v pražských ulicích. Rozsáhlejší básně spjaté s významnými památkami hlavního města jdou po stopách pověstného ducha místa magické Prahy. Čtenáři se dozvědí o tradici domovních znamení, zamíří k staroměstskému poledníku, zjistí, kde rostou na kamenech kameny. Osvěží se U Tygra, užasnou nad dobou Karlovou i rudolfínskou, rozluští hádanku přísných věží a zlatých bran. Tematika odkazující na hmotné i duchovní bohatství našich předků je silně provázána s dosavadní zkušeností dětí. Motivaci k dalšímu objevování pražských pokladů autor pak podporuje kontaktním jazykem: užívá přímá oslovení dětí, hádanky a veršované nápovědy podněcující k dalším aktivitám.

Na sbírce nejvíce oceňuji citlivé propojení poznávací složky textu s neotřelou básnickou řečí. Pointa tohoto souznění vychází ze zachycení detailu – charakteristického rysu popisovaného místa, jako je například „zlatá střecha, na kterou i slunce spěchá“ nebo „hodná a vzteklá dcera Kampy“. Poutavého průvodce, který prostupuje slovem i ilustracemi, nalezneme v symbolech. Symbolika se stává spojujícím článkem světa dětí a dospělých, protože zcela přirozeně směřuje ke sdílení rozmanitosti významů u výtvarných i poetických symbolů při společném čtení: například motiv srdce je dětem představován jako tradiční symbol lásky, zatímco dospělým čtenářům asociuje havlovský odkaz.

Potenciální dvojdomost čtenářstva Malého pražského chodce určuje charakter celého básnického díla Ondřeje Hníka. To je jak v autorské tvorbě pro dospělé (Přišel jsem zasadit strom, 2006, Můj Betlém, 2012), tak ve verších adresovaných dětem založeno na hutné obraznosti, střídmosti rozsahu a pestrosti možných interpretací.

K plynulému přechodu z mystické atmosféry textů do současnosti i k vyvození dalších historických a současných společenských souvislostí přispívají realisticky pojaté ilustrace. Jejich kontrastní barevnost v kombinaci s výrazným orámováním černou konturou prozrazuje rukopis renomovaného ilustrátora dětských knížek Jiřího Votruby již na první pohled. Ilustrace odkazují na další asociace vyplývající z textu, pobaví vtipnými glosami v bublinách i s nadsázkou pojatými atributy známých postav. Díky neotřelému propojení básní s malbami, jejich vyváženému poměru a výtvarné nabídce doplňujícího kontextu je sbírku možné zařadit i mezi obrázkové knihy umělecko-naučného charakteru.

Malý pražský chodec je svěží, překvapivá básnická sbírka, která překročila má čtenářská očekávání. Její nejvýraznější přínos spočívá v symbióze poznání s vytříbeným jazykovým i výtvarným stylem: kniha novátorsky využívá formu lyrických textů k podnícení dětského zájmu o historii, architekturu a kulturu.