Blbnutí s Oscarem je v pořadí již šestým dílem volné série „béčkových“ dívčích románů Ivony Březinové (1964). Toto označení se nevztahuje ke kvalitám textů, ale poukazuje na vnějškové propojení románů hrou s počátečním písmenem „B“ v názvech jednotlivých dílů (Básník v báglu, 2005; Blonďatá Kerolajn, 2006; Báro, nebreč, 2007; Bojíš se, Margito? 2008; Blázniví donkichoti, 2009). Blbnutí s Oscarem se drží zavedeného kompozičního schématu, jež spočívá v kontaminaci naučné a cestopisné literatury s konvencí dívčí četby.

Každý díl série představuje svébytný literární místopis, v němž ožívají autoři klasických literárních děl i jejich literární hrdinové. Namísto petrifikovaných literárních biografií a čítankových interpretací však Březinová předkládá pohled na klasickou literaturu optikou svých vlastních literárních protagonistů, jimiž je trio středoškolaček a jejich o něco starší přátelé. Po putování ve stopách Karla Hynka Máchy a zimním pobytu pod Ještědem, kde vznikaly romány Karoliny Světlé, se parta kamarádů ocitá v Babiččině údolí při natáčení snímku o Boženě Němcové. Na Slovensku jsou inspirováni prozaičkou Margitou Figuli a prázdninový pobyt ve Španělsku se odehrává ve znamení dona Quijota a jeho tvůrce.

Cestopisné zajímavosti, citace z literárních děl a úryvky z autentické korespondence literárních osobností získávají nový rozměr v převyprávěních a svérázných adaptacích z perspektivy adolescentů. Právě tento zorný úhel dokáže zdůraznit nadčasové literární a životní poselství klasiků, kteří i přes propast staletí oslovují mládež svými výpověďmi o lásce a jejích střetech se smyslem pro povinnost či společenskou konvencí. Životní směřování jednotlivých členů party pak představuje paralelu k těmto románovým i skutečným příběhům. Románová série je explicitně určena čtenářkám od třinácti let. Její protagonisté však postupně stárnou a souběžně se posouvá také okruh problémů, jež řeší – od nezávazných prázdninových dobrodružství až k otázkám přijetí zodpovědnosti za budoucí život svůj i svých blízkých. Blbnutí s Oscarem lze zařadit k těm dílům, která si naleznou čtenáře i mezi příslušníky podstatně starší věkové skupiny.

Blbnutí s Oscarem zavede čtenáře na třítýdenní kurz angličtiny do Dublinu. Ačkoli se zde nabízí hned několik literárních tras ke sledování (Jonathan Swift, James Joyce), autorka záměrně volí pohnutý život a dílo výstředního dandyho Oscara Wildea, jenž se v Irsku narodil. Právě prostřednictvím populárního a na konci života zatracovaného autora, který kvůli nepovoleným homosexuálním stykům skončil ve vězení, dospívá jedenadvacetiletý Rosťa k šokujícímu poznání o své identitě. Autorka líčí počínající vztah irského lektora angličtiny Justina, jež píše o Wildeovi bakalářskou práci, a českého studenta přesvědčivě, s maximální otevřeností, ale vkusně. Z náhodného setkání ve školních lavicích se na straně Justina rodí zpočátku ohleduplně zapovězená láska, na Rosťově straně citový zmatek ústící v úlevné přiznání pravdy o vlastní sexuální orientaci nejenom sobě, ale i ostatním.

Romány „béčkové“ série jsou nevyrovnané. V některých cítíme, že literárněvýchovný aspekt je spíše povinnou vycpávkou než skutečným kompozičním pojítkem a návaznost na životní situaci adolescentních hrdinů je příliš okatě vykonstruovaná (např. Báro, nebreč; Bojíš se, Margito?). Blbnutí s Oscarem patří rozhodně k těm, v nichž se autorce podařilo působivě skloubit zeměpisný i literárněhistorický aspekt s propracovanou psychologizací postav a věrohodností jejich konfliktů. Vnitřní perspektiva mužského hrdiny navíc zaručuje, že román si může najít recipienty i mimo okruh typických adresátek nenáročné dívčí četby.