Filozofie jako fraška aneb velká témata v románech Toma McCarthyho
Seznamy titulů nominovaných na Bookerovu cenu nezřídka překvapí a přitáhnou pozornost čtenářů ke zcela novému jménu. Tom McCarthy, jenž se s románem nazvaným tajuplně C stal favoritem loňského ročníku, takovým autorem je a zároveň není.
Seznamy titulů nominovaných na Bookerovu cenu nezřídka překvapí a přitáhnou pozornost čtenářů ke zcela novému jménu. Tom McCarthy, jenž se s románem nazvaným tajuplně C stal favoritem loňského ročníku, takovým autorem je a zároveň není. V uměleckých a literárních kruzích byl poměrně známou osobou minimálně již od té doby, co s manifestem „polofiktivní“ Mezinárodní nekronautické společnosti vystoupil na parodickém uměleckém bienále organizovaném britským výtvarníkem Gavinem Turkem v roce 1999. Manifest, který McCarthy na akci rozdával, vlastně poměrně jasně vystihuje inspirační zdroje jeho psaní: to je především evropská avantgarda, v případě manifestu konkrétně Marinetti, francouzští surrealisté, a dále tradice zejména kontinentálního myšlení, ale též komická nebo satirická hnutí jako Neue Slowenische Kunst či Asociace anonymních astronautů. Co se konkrétních aktivit týče, od konce devadesátých let podnikla Mezinárodní nekronautická společnost několik happeningů nebo performancí, k nimž patřily výslechy známých kulturních osobností v místnosti navržené údajně tak, aby její atmosféra připomínala výslechy stalinské tajné policie a současně amerického Výboru pro neamerickou činnost, vyhlášení Berlína za „světovou metropoli smrti“ a pořízení rozsáhlé dokumentace míst, kde došlo ke smazání nebo zakrytí stopy smrti.
text vyšel jako doslov ke knize C
na iLiteratura.cz se souhlasem nakladatelství Euromedia-Odeon
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.