NANEBEVZETÍ

Ty jsi jako vítr –
přicházíš, odcházíš, přicházíš...
Těsně před svátkem Panenky Marie
zastavils proti mně
a připnuls mi kolem hrdla
náhrdelník ze slunce a deště.
Je tohle znamením zaslíbení?

I S TVOU POMOCÍ

Roky upletly provaz
ty vložils mi ho do rukou.
Oprátku učím se teď vázat.
Budu-li ji potřebovat,
smrt na ni oběsím.
Jen připrav mýdlo.

JESTLI VŮBEC

Kam jsi se poděla, moje lásko,
kam jsi se poděla?
Měla jsem tě v minulosti,
ale ta už není.
Hledám tě v budoucnosti,
ale ta ještě stále nepřišla,
a sáhnu-li po tobě nyní,
ve stejném okamžiku jsi minulostí.
A já pokračuji ve svém točení,
točím se jako ručičky na hodinkách
v šíleném kruhu nekonečna
a stále tě hledám,
a volám, a chci
v nemožném odlomku času.

ROMANCE

Chlapec na terase
vypadá jako Romeo.
Na jeho ramenou –
motýli z dětského smíchu.
Nosí ho tam a zpět.
Jen ať si ho nezamiluje vítr,
jen ať pokračuje jeho let –
alespoň než se setká s Julií.

PODZIMNÍ

Toho dne,
kdy lilo jako z konve,
zhluboka jsem se nadechla
a spatřila jsem
jak mokrá krása kvete
na podokenní římse.
Strom uronil list,
jenž vzdal hold tomu,
co nás čeká potom.