Ve dnech 3.–11. listopadu 2008 proběhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1. ročník Fakultního festivalu současného chorvatského filmu. Ve spolupráci s Velvyslanectvím Republiky Chorvatsko se podařilo od producentů a distributorů získat pět celovečerních filmů, jeden experimentální a dva animované. Filmy byly uváděny v původním znění, některé i s anglickými titulky. Vstupné bylo volné.

Jako první byl prezentován film chorvatského herce a nově i režiséra Filipa Šovagoviće (*1966) Pušća Bistra voda (2005), který se lehce zábavnou formou dotkl řady typických problémů a stereotypů soudobého Chorvatska v mírně experimentálním pojetí. 4. 11. byl nejprve promítán krátký animovaný film Soldat (Voják, 2006) scénáristy a režiséra Davida Peroše-Bonnota (*1967), v němž oživlá socha vojáka způsobí řadu zmatků a funguje jako alegorie na zbožšťování válečných hrdinů. Film získal řadu cen na mezinárodních festivalech. Po tomto animovaném krátkém filmu byla uvedena tragikomedie o drzosti, lásce a nekonečné hlouposti Karaula (Strážnice, 2006) zkušeného režiséra Rajka Grliće (*1947). Film z prostředí jugoslávské lidové armády, jehož děj se odehrává v roce 1987 na makedonsko-albánské hranici, byl natočen na motivy románu Ante Tomiće Ništa nas ne smije iznenaditi (Nic nás nesmí překvapit). Poprvé od rozpadu Jugoslávie se na tomto filmu podílely všechny bývalé svazové republiky. Středa 5.11. byla ve znamení experimentu. Nejprve byl uveden krátký animovaný film Levijatan (2006) Simona Bogojeviće-Naratha (*1968) ilustrující na základě starozákonních motivů pomíjivost lidského bytí a následoval celovečerní experimentální film fotografa, scénáristy a režiséra Darka Bavoljaka (*1961) Glupi Antonio predstavlja (Hloupý Antonio uvádí, 2006). Hlavní postavou je záhřebský bohém a performer Antonio Gotovac Lauer, který ve třech oddílech (Nahota, Matka, Umění) vyjadřuje v jednom dlouhém monologu své názory, vzpomínky, zážitky a zkušenosti. 6. listopadu bylo uvedeno celovečerní drama naděje současného chorvatského filmu Dalibora Mataniće (*1975) Volim te (Miluji tě, 2006), v němž bezstarostný mladík ze současného Záhřebu začíná po zjištění, že byl transfuzí nakažen virem HIV, bilancovat svůj život a hledat v něm pro sebe nové místo. Ač film končí tragicky, vyvolal mezi diváky festivalu patrně největší ohlas. V pondělí 10. listopadu mohli zájemci shlédnout ojedinělou koprodukci Černé Hory, Chorvatska a Srbska – film Pogled s Ajfelovog tornja (Pohled z Eiffelovy věže, 2005) černohorského režiséra Nikoly Vukčeviće (*1974). Drama se šťastným koncem líčí nejistotu dívky z „dobré“ lékařské rodiny z Podgorice, zda je lépe dát průchod lásce k obyčejnému chlapci či poslechnout rodiče a vzít si synka z jiné „dobré“ lékařské rodiny. Na povrch přitom vyplouvá řada problémů oné „dobré“ rodiny (alkoholismus matky, machinace v práci u otce…). Tento film je zároveň první černohorským filmem po 15 letech. Festival byl ukončen v úterý 11. 11. chorvatským filmem Trešeta (2006) režiséra Dražena Žarkoviće (*1970) a scénáristy a spolurežiséra Pava Marinkoviće (*1967). Projekce se zúčastnil Pavo Marinković i jeden z herců v Trešetě - Slobodan Milovanović. Film se odehrává na jednom pozvolna vymírajícím dalmatském ostrově, kde místní hráči karetní hry trešeta hledají po úmrtí kamaráda čtvrtého do hry. Úsměvná komedie s výbornou hudbou získala také řadu zahraničních ocenění.

Celkem se festivalu zúčastnilo asi 100 diváků a po dvou letech hodláme navázat druhým ročníkem.