Na našem trhu se před dvěma lety objevil historický román pojednávající o událostech v Byzanci v 7. století. Jde o zcela výjimečnou publikaci, neboť knihy týkající se byzantské tematiky obecně (ať beletristické, nebo odborné) v češtině prakticky neexistují. Je to škoda, protože je tak českému čtenáři upírána možnost seznámit se laickou formou s historií části Evropy, která doposud zůstává v povědomí Čechů zcela neznámá. K pochopení současnosti Balkánu a Malé Asie je třeba se poučit i z historie a není lepší příležitosti než sáhnout po knize, která čtivou formou předkládá historickou problematiku na pozadí fiktivních příběhů. Za klasickou a vytříbenou historickou fikci lze určitě tuto knihu považovat.

Vynikajícími stylistickými prostředky nás přenáší do doby vlády byzantského císaře Anastasia I. (491-518), kdy se definitivně konsoliduje tzv. Východořímská říše, později nazývaná Byzanc. Hlavní hrdinkou je Theodora, dívka, která vyrostla v cirku mezi herci a závodníky a díky svým schopnostem se dostane až na císařský trůn jako manželka císaře Justiniána. Příběh nejenže popisuje do nejmenších detailů život obyvatel mnohonárodnostní Byzance, a to od nejnižší spodiny po císařskou rodinu, ale zároveň představuje historické události, které v době vlády Justina I. (518-527), strýce Justiniána, byly velice komplikované a říše byla zmítána jak vnitřními rozbroji (viz frakce v Hippodromu), tak ohrožována vojensky prakticky ze všech stran (Vandalové, Peršané).

Po nástupu Justiniána I. (527-565) na trůn začíná impérium prožívat jedno z tzv. zlatých období vzestupu vzdělanosti (vydání několika zákoníků), kultury (chrám sv. Sofie, Ravennské kostely…), vojenské síly i vnitřní konsolidace. Theodora se na rozdíl od manželek jiných státníků aktivně podílí na vládě a její zásluhou se Justiniánovi daří nejen zajistit hranice země a dobýt nová území – hlavní zásluhou vojevůdce Belisaria, ale taktéž potlačit rostoucí sílu frakcí zelených a modrých v Hippodromu, kteří se rozhodli zasahovat do státních záležitostí.

Autorka vycházela hlavně z dochované literatury popisované doby, hlavně Prokopiových Válek s Peršany a Vandaly a Válek s Góty a dále z jeho kontroverzního spisku Tajná historie, který se zcela vymyká veškeré tvorbě tohoto významného kronikáře doby Justiniánovy. Jde o pamfletické dílko všemi možnými způsoby kritizující a pošpiňující Theodoru, její původ, mládí i život po boku Justiniána.

Jediný menší nedostatek by mohl autorce vytknout puntičkářský čtenář, a to nedostatečné vysvětlení tzv. povstání Nika! (Zvítězíš!), kdy došlo k obrovskému masakru mnoha tisíců lidí v Hippodromu. Od té doby již měly frakce nevýznamný podíl na politickém dění.

Na konci knihy je stručný slovníček vysvětlující některé pojmy a jména. Kniha je výborně přeložena a doporučuji ji všem, kteří se chtějí dozvědět něco o Byzanci jako takové a nahlédnout do historie Východořímské říše, která byla tolik odlišná od zbytku tehdejšího světa, a v našem prostředí zůstal naprosto nedoceněn její estetický a kulturní vklad do světových dějin obecně.