Drobnokresbu komplikovaných vztahů rodiny na maloměstě se Richard Russo pokouší povětšinou zpracovat formou obsáhlých románů; české vydání jeho nejznámějšího románu Zánik Empire Falls (Empire Falls, 2001, č. Ikar, Praha 2004), za nějž Russo v roce 2002 obdržel Pulitzerovu cenu, čítá úctyhodných 640 stran. Roku 2002 ovšem Russovi vyšla sbírka povídek Dítě děvky (The Whore’s Child).
Svazek obsahuje sedm příběhů, jejichž hrdiny jsou lidé nejrůznějšího věku. S výjimkou hrdinky titulního příběhu je jim jedno společné: žijí, pocházejí či přihlížejí rodinám, které nefungují. Provokativní název eponymní povídky sice svádí k divokým představám, po skandálu však ani vidu ani slechu.

Titulní povídka je sice o dceři prostitutky, jenže ta je už ve středním věku, je jeptiška a přihlásí se k vypravěči do kurzu tvůrčího psaní. Svůj život ostrakizovaného dítěte, jež pyká za původ své matky, popisuje na omezeném prostoru zadané domácí práce. Ostatní povídky jsou ve výběru hlavních hrdinů mnohem tradičnější: v povídce Monheganské světlo (Monhegan Light) se protagonista vrací na ostrov, z něhož pochází jeho druhá manželka, která jej opustila; doufá, že tu najde odpověď, proč to udělala. V povídce Čím dál zajdeš (The Farther You Go) vyprovází starší tchán svého zetě na letiště: manželka mu sbalila kufry za to, že ji uhodil. Vypravěč svádí spor mezi otcovskou loajalitou a pochopením pro nešťastného manžela, který se ve zkratu dopustil násilí.

Asi nejlepší povídky celého svazku jsou Chuť k životu (Buoyancy) a Tajemství Linwooda Harta (The Mysteries of Linwood Hart). V první z nich je manželský pár ve středním věku na dovolené u moře. Z vyprávění vycítíme, že žena je už nějakou dobu psychicky labilní. Manžel se o ni strachuje, a i když se už docela dlouho chová normálně, nechce ji spustit z očí. Jednoho dne usnou oba na pláži bez plavek; když se muž po chvíli probudí, svou ženu na lehátku nenajde. Bojí se, že ji někdo vystrašil a ona se ztratila, v žáru letního odpoledne se ji proto vydá hledat. Stále více panikaří a ze stresu a horka jej nakonec málem postihne infarkt; doma nakonec zjistí, že jeho žena si jen na chvilku odskočila svlažit se do vody. Kdo je tedy labilnější, pacient, nebo jeho ošetřovatel?

V Tajemství Linwooda Harta sledujeme příběh očima desetiletého Lina. Jeho rodiče právě procházejí manželskou krizí, furiantský otec, který odmítá pracovat, se od rodiny odstěhuje a syna vídá vždy jen odpoledne. Linovou vášní je baseball a pod vedením trenéra, pana Christieho, se z něho stane obstojný hráč. Problém ovšem nastává, když se Christie zamiluje do jeho matky. Na trénincích se o Lina stará jako o vlastního, chodí natírat Hartovým dům, jedním slovem supluje roli starostlivého a vychovávajícího otce. Zdálo by se, že pro paní Hartovou je pan Christie ideálním nápadníkem, ona se mu přesto vyhýbá. Linův otec je sice možná budižkničemu a furiant, ale není s ním nuda. Příběh má šťastný konec, rodiče se usmíří.

Celkově se dá s klidným srdcem říci, že Russovi formát povídky příliš nesvědčí. Jeho rozmáchlý prozaický styl jako by potřeboval prostor, nevejde se jen na několik stran. Příběhy jeho povídek jsou povětšinou bezkrevné, popisné. Čtenář stále čeká, kdy přijde nějaká kolize, když najednou dojde k překotnému rozuzlení. Nadto jsou výchozí situace takřka archetypální: manželé ve středním věku, rodina v přechodné krizi, ztráta milované osoby, osamění vyděděné ženy, k níž byl osud krutý. Kromě zmíněných dvou dobrých povídek četba příliš nezaujme.