Bălgarska christomatija je jednou z nejvíce intrikujících mystifikací, které se objevily během devadesátých let, kdy podobné literární postupy byly co do principu aktuální. Čtyři spoluautoři, kteří se představují jako její sestavitelé, „přepsali“ stejnojmennou knihu Ivana Vazova a Konstantina Veličkova. Bălgarska christomatija, vydaná v roce 1884, je určena pro potřeby bulharských škol konce devatenáctého století a obsahuje úryvky z děl domácí a zahraniční literatury.

Autory všech děl v čítance z roku 1995 jsou Penčev, Gospodinov, Dojnov a Evtimov, přičemž většina textů byla publikována v jejich samostatných knihách před nebo po vydání této mystifikace.

Bălgarska christomatija však není jen parodií. Tvůrčím způsobem přistupuje k bulharské literární tradici a k jejím závazným literárněhistorickým koncepcím, a to z pohledu mladé generace, debutující začátkem devadesátých let. Spoluautoři jsou přitom jedni z jejích nejvýznamnějších představitelů, a to jak v oblasti poezie a prózy, tak i literární vědy. Tento projekt pokračuje v jejich následující mystifikaci Bălgarska antologia, vydané roku 1998.