Příběh židovské rodiny Moskatů se odehrává ve Varšavě od počátku 19. století do roku 1939 a odráží nelehké postavení Židů v Polsku, kdy Židé stále doufají, že je ostatní národy přijmou mezi sebe a budou s nimi jednat jako rovní s rovnými. Zjišťují však, že jejich utrpení nekončí, je stále stejné, jako bylo před deseti, sto i tisíci lety, a budoucnost, zdá se, nepřinese, s blížící se první i druhou světovou válkou, změnu k lepšímu.

Moskatova rodina se zmítá mezi ortodoxním judaismem svých chasidských předků a moderním židovstvím, sionismem a odpadlictvím od víry. Někteří starší členové rodiny stále dodržují ortodoxní zvyky, ale i u nich je vidět odklon od ortodoxního chasidismu, který může být dán životem v tak velkém městě jako Varšava, kde je židovská komunita různě rozptýlena a některé zvyky se hůře dodržují. Singer vystihuje tuto situaci okamžikem, kdy Rebe Dan, dědeček Asi Hešla, jedné ze dvou hlavních postav knihy, přijede z vesnice s celou rodinou za Asou do Varšavy, aby se skryli před ruskými vojáky, a přemítá o svém novém útočišti: "Rabín konečně chápal plný význam rčení z Talmudu: 'Ve velkých městech je život těžký.' Nebylo snadné zvyknout si ve Varšavě. Vchod do modlitebny byl sice hned ze dvora, ale rituální lázeň byla na protější straně ulice a přecházení představovalo vrcholné dobrodružství spojené s nasazením vlastního života a zdraví. Vařilo se v kuchyni na plynovém sporáku, a kdo mohl vědět, jestli plynárna dodržovala při výrobě ortodoxní postupy? Voda tekla z kohoutku ve zdi, ale kdo mohl zaručit, že se trubky v celé své délce nedostaly do styku s nějakou nečistotou?" Když přijede matka Asi Hešla poprvé do Varšavy, prohlásí: "Jak mohou lidé žít v tomhle pekle? Sotva jsem vystoupila z vlaku, rozbolela mě hlava." Mladí a děti rodiny Moskatovy začínají více pochybovat o Bohu a židovských zvycích v době, která tolik nepřeje Židům a žene je do války za cíle, jež jsou jim naprosto cizí a nijak se jich netýkají.

Stěžejní linií příběhu však je láska mezi Asou Hešlem, synem rabína z Menšího Terespolu, a vnučkou Mešulama Moskata, Hadasou. Příběh jejich lásky symbolizuje trápení mladých Židů v sekularizovaném světě. V ortodoxním židovském světě bylo zvykem uzavírat sňatky s pomocí dohazovače - šadchena, aniž by se někdo budoucích manželů ptal na jejich vzájemné city. Hadasa s Asou se do sebe zamilovali, ale neměli být spolu oddáni: podle dohody si Hadasa měla vzít bohatého židovského kupce. Celá rodina se proto staví proti Hadase a Asovi, všichni jimi opovrhují a vyhýbají se jim. I přes tyto vzájemné neshody je ale rodina v těžkých chvílích schopna držet při sobě.

V židovském světě byla rodina vždy základní součástí židovského života. Děti jsou budoucnost, jsou nositelé židovské víry na další generace. Není proto divu, že Moskatova rodina se rozpadá pod vlivem modernismu, kdy Židé posílají své děti do světských škol, ale pak po nich chtějí, aby se vrátily k ortodoxnímu životu. S poznáním a aplikací světských vědomostí do judaismu již není víra ortodoxní. Všechna tato marnost člověka vytrženého z jeho víry a od jeho Boha a vrženého do sekularizovaného světa, kde zuří války, je ztělesněna v postavě hlavního hrdiny Singerovy knihy - Asi Hešla: "on svou podstatou a povahou není člověk z tohoto světa a pro tento svět. Je jedním z těch, kteří buď musí sloužit Bohu, nebo musí zemřít. On se však zřekl Boha, a proto je mrtev - živé tělo s mrtvou duší." (s. 640)