Příběh, který sotva existuje mimo jazyková vlákna, která Guimarães Rosa jednou provždy rozprostřel mezi samohlásky a souhlásky brazilské portugalštiny, do jejíž sítě ovšem z hlubinných zřídel jazyka vzlíná (jen částečně s vědomím spisovatele) nejméně tucet dalších řečí.
ŠG
Šárka Grauová
Luciana Stegagno Picchiová je autorkou nejobsáhlejších dějin brazilské literatury z evropského pohledu.
Je proto třeba, abychom strach nepovažovali ani tak za emoci nebo „vášeň“ (jak se říkávalo v 17. století), či obecněji za pocit, který zachvacuje většinu jedinců určité společenské skupiny, nýbrž za systém, který přímo a rozhodujícím způsobem ovlivňuje makrosociální mechanismy.
Měli bychom vzít v úvahu i strach, jejž kolem sebe šířil Nový stát, protože tento strach posílil už zažité mechanismy, které ochotně přijímají a diferencují nové nánosy strachu, poslušným a podřízeným chováním počínaje a rafinovanými postupy, jak strach vymítat, konče, a právě proto strach udržují v latentním stavu při životě.
Málokdy filosof napíše knihu, která vyjde v malé, desetimilionové zemi s poměrně nepevnými čtenářskými návyky během jednoho roku v celkem deseti vydáních a dotiscích – jako se to stalo fenomenologovi Josému Gilovi a jeho knize Portugalsko dnes: strach existovat.
Román slavného brazilského spisovatele. Kaleidoskop typů velkoměstského života, konfrontace niterných obsesí s riziky vnějšího světa.
Lygia Fagundes Tellesová je zcela nepochybně jedním z nejvýraznějších portugalsky mluvících hlasů.
Nevšední kronika koloniální Brazílie, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout.
Álvaro de Campos nás přivádí do samého jádra Pessoovy heteronymní tvorby...
