Román významného současného kanadského autora Gaétana Soucyho Holčička, která si ráda hrála se sirkami vyvolává potřebu vícerého čtení.
Catherine Ebert-Zeminová
Orsenna si ve Francii vydobyl věhlas nejen svou literární tvorbou, nýbrž i působením pedagogickým a politickým.
Románem Koloniální výstava vstupuje na scénu české překladové literatury osobitý, svrchovaně zajímavý zjev. Pojednáme o něm jako o romanopisci, třebaže mnohostranné a dlouholeté působení v různých oblastech kulturního, duchovního, literárního, ba i politického života nemůžeme zdaleka vyčerpat.
Vlkodlak je sbírka vianovských textů v magicky (ne-)šťastném počtu třináct. A tento magický počet jako by byl přehlídkou rozličných podob Vianovy tvorby.
Roku 1967 vyšlo v Paříži dílo, které patří spolu s Vlčím sluncem a Motorkou ke stěžejním M-ovým textům. Čeští čtenáři se s tímto románem, nazvaným Na okraj, mohli setkat ještě téhož roku díky překladu Josefa Pospíšila.
Mořská lilie je bezpochyby jeden z nejsmyslovějších, nejuhrančivějších Mandiarguesových textů. Přebohatá barevnost a vizualita vůbec, která již byla právem mnohokrát u autora zdůrazněna, se tu snoubí s rafinovaně propracovanou olfaktivností.
Julien Gracq je jeden z těch, jejichž románová estetika je založena na tajemství a tajemnosti, aniž přechází ve fantastično a nadpřirozeno. Mýtus se přitom u Gracqa zřetelně vyděluje jako jeden z ideových leitmotivů jeho tvorby od samého počátku.