Na bulharských literárních fórech se už dlouho neobjevila taková záplava nadšených reakcí jako na román Dobaveno ljato.
JD
Jan Doležal
Jestli si myslíte, že jsme si odjezdem z Mogily pomohli, tak to se těžce pletete. Vyhnali nás do Cernice. Bohatší o vejprask a zkušenosti. Otázka je, jestli jsme se vůbec něčemu přiučili. Teď něco uslyšíš, drahý Watsone, nespěchej na Sherlocka…
Zářivá světla Las Vegas a Monte Carla. Mačo týpci a metrosexuálové obklopeni houfem krásných, příjemných a dokonale učesaných žen, oblečeni do značkového zboží. Rozlévá se Dom Perignon. Smyslné rty se dotýkají sklenic, pak se roztahují do šťastných úsměvů a ukazují sněhobílé zuby. Bohatství, lesk a luxus. Neznám taková místa.
Válka. O válce psal Josip Mlakić. I Vladimir Kecmanović. Jeho zdařilý román Top je bio vreo (Dělo bylo žhavé, 2008) je napsán z perspektivy dítěte a odehrává se v Sarajevu. Robert Medjurečan se zabýval následky války v románu Prodajem odličja, prvi vlasnik (Prodávám vyznamenání, jako nová, 2008), v knize výrazně válečné, kde válka sice tvoří jen pozadí příběhu, ale její vnímání je velmi palčivé a naléhavé.
