Životopis Davida Swinsona, jak jej prezentuje na vlastní internetové stránce, je vskutku neobvyklý. Neuvádí sice datum narození (odhadem jde o padesátníka), zato pozoruhodné eskapády: tento původně nadšenec do punkové hudby, koproducent filmu o hippies a kamarád a společník idolů hippie éry Timothy Learyho a Huntera S. Thompsona se v roce 1994 přestěhoval ze západního pobřeží do Washingtonu, kde nastoupil k policii, dle jednoho z rozhovorů s plánem získat zkušenosti a zážitky pro budoucí literární tvorbu. Vydržel tam asi déle, než sám čekal, a od pochůzkáře postupně povyšoval až k pozici detektiva pro ty nejtěžší zločiny, nejčastěji spojené s narkotiky; posbíral i řadu vyznamenání. K psaní se dostal až po mnoha letech – první kniha A Detailed Man mu vyšla v roce 2011.

Úspěch mu však přinesl až druhý román s novým hrdinou – Druhá dívka v roce 2016, hojně recenzovaná v prestižních amerických médiích a na autorově webové stránce opěvovaná i hvězdami kriminálního žánru (Tana French, Jeffery Deaver, James Grady). Předmětem obdivu je – zcela po právu – především postava hlavního hrdiny, penzionovaného policisty Franka Marra, který trpí silnou závislosti na kokainu, což byl také důvod, proč musel od policie odejít a nyní si vydělává jako soukromý detektiv. Pracuje převážně pro advokátku Leslie, s níž ho kromě práce pojí také příležitostný sex, který ovšem zatím nepřerostl v plnohodnotný vztah. Franka to chvílemi mrzí, ale chvílemi je zase rád, protože stejně jako před celým světem i před Leslie tají svou těžkou závislost na kokainu.

Tato závislost je také hlavní záminkou pro skvělou úvodní scénu. Swinson se totiž nerozpakuje a bez jakéhokoliv vysvětlení nechá Franka hned na prvních stranách knihy vloupat do domku, kde má sídlo malý gang Salvadorců, kteří v nedalekém parku prodávají drogy. Sledoval je už delší dobu, a tak ví, že má šanci jejich doupě vybrat, ať budou kořistí peníze, nebo jen balíček kokainu. Objeví tam obojí a k tomu jednu nahou svázanou dívku, gangem zjevně znásilňovanou. Osvobodí ji, předá policii a z padoucha se rázem stává hrdinou, byť musí podniknout mnoho kroků, aby zatajil, jak a proč se do drogového doupěte dostal. A brzy se na něj obrátí rodiče jiné zmizelé dívky ze stejné čtvrti, jako byla objevená nešťastnice. Po tomto silném úvodu se rozebíhá již konvenčnější pátrání v duchu americké drsné školy, jistěže s dosti nekonvenčním hrdinou, který musí zvládat svou závislost, zvláště když má nyní nakradenou zásobu kokainu na měsíce dopředu.

Vlastně to vůbec není špatné: peripetie pátrání jsou patřičně dramatické a drsné, objeví se nějaké ty mrtvoly a Frank lavíruje mezi metodami za hranicí zákona a nezbytnou spoluprací hned se dvěma policejními složkami. Vše působí dosti věrohodně, léta Swinsonovy policejní praxe jsou znát. Rozuzlení sice není bůhvíjak překvapivé, ale má svou logiku a drží se v realistickém světě pouličních gangů, žádné psychopaty tu nenajdeme či alespoň ne takové, kteří by se tvářili přechytrale. Přesto tak nějak stále čekáme, kdy do děje výrazněji vstoupí Frankova drogová závislost, kdy kvůli ní fatálně selže, když už mu ji autor tak důsledně piplá. Ale k tomu nedojde, zřejmě i proto, že by tak možná skončilo u jediné knihy s Frankem Marrem, zatímco David Swinson zřejmě od počátku plánoval sérii (hned loni v květnu vyšlo pokračování nazvané Crime Song).

Druhá dívka tak zůstává jen nadprůměrným thrillerem v žánru drsné školy, mimořádně působivě rozehraným, ale s trochu sestupnou tendencí. Zpočátku Swinson sliboval eklektičtější, nepředvídatelnější jízdu, nakonec ale zůstal v bezpečí žánru, který zanedlouho bude slavit sto let existence.