Příběhů, v nichž se reálný svět postav volně prolíná s tím smyšleným, dětská fantazie se stává útěkem z reality a přechází v samostatnou dějovou linku, která se zdá být cennější a opravdovější než skutečný svět, bylo napsáno mnoho. Takové příběhy bývají oblíbené, protože mají zvláštní kouzlo a jsou založené na sněních a představách, na oné dětské „alenkovské“ zkušenosti, která je každému z nás jistým způsobem vlastní. Knižní debut Sarah Winmanové Když byl bůh králík (přeložený z anglického originálu When God Was a Rabbit) podobné čtení slibuje, ale nakonec ve svých ambicích selhává.

Kniha má sama o sobě slušný potenciál. Časově je rozdělena do dvou částí, pokrývajících dětství a dospělost hlavní hrdinky Elly, dívky a později ženy, jež se, spíš než aby trávila čas se svými vrstevníky, raději uchyluje do osobitého světa a představ. Události, kterými se autorka zaobírá, postupem času nabývají na vážnosti a naivní dětské představy střídají témata, jako jsou dospělá láska, sex či uvědomělejší hledání vlastní identity. Mění se i pohled hlavní postavy na svět: stává se vyspělejším a realističtějším, ale zároveň je stále filtrován přes snílkovské brýle, které z Elly činí výjimečnou osobu i outsidera. Prostorově je pak možné knihu rozdělit do tří jasných oddílů. První se odehrává na předměstí Essexu, druhý v přímořském Cornwallu a poslední v centru moderního New Yorku. Druhé a třetí dějiště se z časového hlediska prolínají.

Až potud je vše v pořádku, nekomplikovaný příběh a přímočarý způsob vyprávění nejsou samy o sobě na škodu. Naopak autorce umožňují více se soustředit na to, co by se u daného typu díla dalo považovat za nejdůležitější: rozpracování vnitřního fantazijního světa hlavní hrdinky. Tato možnost ale zůstává prakticky nevyužita - tam, kde se mohla rozehrát kouzelná výprava do dětského nitra plného fantazie, zůstává vyprávění nepochopitelně fádní. Kýžené zlepšení nepřinesou ani zmíněné změny prostředí. Přímořský vítr Cornwallu, slibujícího romantiku a jinakost, příběh nijak neosvěží, naopak ho vžene do ještě větší beztvárnosti. Kontrastně moderní New York zase působí jaksi rušivě až nemístně a nezdá se, že by to přímo bylo autorčiným záměrem.

Kniha se stává sborníkem občas zábavných, občas rádoby tragických či šokujících, ale v podstatě nijak originálních epizod ze života jedné anglické rodiny. Elly chodí do školy, kam příliš nezapadá, má jen jednu kamarádku, která žije sama s problémovou matkou a v jejíchž žilách koluje cikánská krev. Ellyin starší bratr řeší svou sexuální orientaci a teta Nancy, herečka a lesbička, vnáší do domácnosti trochu toho čerstvého vzduchu a občasného pozdvižení. Neštěstí jako smrt v rodině, vážná nemoc jedné z vedlejších postav, otcovy výčitky svědomí ze špatně obhájeného případu či závěrečná ztráta paměti Ellyina bratra pak přicházejí jako na běžícím pásu, ale knihu nikam neposouvají.

Jiné epizody jako setkání se starým Arthurem, výstředním moudrým dědečkem z pohádky, v sobě sice mají cosi hřejivého, ale představují spíš lépe či hůře maskovaná klišé (jedna nemocniční sestra se například jmenuje Grace) než plnohodnotné prvky vyprávění. A jaký má v knize význam onen mluvící králík-bůh, který by podle všeho měl být centrem celého příběhu a s trochou štěstí by se mohl stát bílým králíkem z Alenky a učinit z banálního nevídané? Metafora a symbol, s nímž by se dalo zajímavě pracovat, zůstává na malém prostoru a v rozmezí pár frází zcela nedořešen a nechává čtenáře na rozpacích.

Abychom Winmanové nekřivdili, kniha je její debut a přes zmíněné výtky se dobře čte. Až na některé pasáže ubíhá, celkem baví, ale nijak se nezasluhuje o to, aby čtenáři uvízla v paměti. Jednotlivé epizody a úseky, do nichž je vyprávění rozloženo, se víceméně slévají v jeden. Kulminační moment a závěrečné globální drama v New Yorku nefunguje a emoci, o niž autorka usilovala, nevyvolává.

Co je vlastně závěrem, pointou celého autorského počinu? Takovou otázku si čtenář pravděpodobně bude klást po zdolání poslední strany a nahodilá odpověď „všechno se zas v dobré obrátí“ se zdá být poněkud neuspokojivá. Jako odlehčená zábava s dávkou někdy milého, jindy lehce trapného humoru kniha postačí, nicméně promrhaný potenciál příběhu, stejně jako podivné (ne)operování s avizovaným symbolem králíka jsou zkrátka neodpustitelné.