O svém životě na Kubě, vězení, útěku do exilu přes peruánskou ambasádu a přístav Mariel (1980) i o neméně obtížné adaptaci v USA napsal těsně před sebevraždou v poslední fázi nemoci AIDS skandální autobiografii Než se setmí (česky 1994), podle níž byl natočen stejnojmenný film.

Za první román budoucí pentalogie Celestino před svítáním získal na Kubě r. 1967 cenu svazu spisovatelů UNEAC, další knihy mu už tam nesměly vyjít. V roce 1969 se mu podařilo publikovat v zahraničí román Šalebný svět, který ho zařadil k nejslavnějším latinskoamerickým autorům, další knihy pentalogie (Palác bělostných skunků, Znovu moře, Barva léta, Přepad), jejichž rukopisy byly mnohokrát zabaveny tajnou policií, pak vyšly až po autorově emigraci.

Arenasův poslední román Vrátný (česky 2006) lze považovat za jeho myšlenkový i literární odkaz. V roce 1980 se autor dostal do exilu do USA a právě tam se jeho poslední román Vrátný (1989) odehrává.

Arenasovo dílo se karnevalovou, barokně košatou a posměšně groteskní obrazností někdy blíží až paranoidnímu vidění. V románu Vrátný, jediném, který se neodehrává na Kubě, ale v USA, vystupuje do popředí silné ústřední téma svobody a cesty k ní, symbolizované metaforickými dveřmi. Se svobodou souvisí další arenasovské motivy – smrt chápaná jako neznámá hrůza i lákavé pokušení, postava osamělého, lidmi nepochopeného spasitele, nemožnost komunikace, stesk exulanta.

Román je koncipován jako vyprávění kubánské emigrantské komunity v USA o vrátném Juanovi. Nejprve se čtenář seznámí s velmi pitoreskními obyvateli domu, kde Juan pracuje, pak s jejich neméně svéráznými zvířaty. Vrátný je zde tím, kdo otevírá dveře do jiného, svobodného světa: vrátným je pro Arenase literatura, jeho tvorba, která mu odemyká jediný možný přístup k naprosté svobodě.

Čtenáři jistě ocení Arenasův rozkladný černý humor, jeho všudypřítomnou (auto)parodickou nadsázku a vybraně odstíněný jazyk bohatý na ironické podtóny.