Základním záměrem publikace je ukázat současnou francouzskou literaturu, jak ji český čtenář zatím nezná. Čítanka představuje významné francouzské autory, jejichž texty u nás dosud knižně nevyšly. Ve snaze naznačit široké spektrum žánrové různosti této tvorby nabízí jak texty z literárních výšin, tak i díla určená širším vrstvám čtenářů. Vedle stylisticky odlehčené, značně peprné výpovědi o problémech teenagerů či čtyřicátníků (Despentesová) tu stojí výpovědi takřka klasické, vystavěné na příběhu (Modiano) či banální, avšak deprimující historii (Ndiaye), nebo ozvláštněné třeba exotickým původem autora (Dai Sijie), případně novátorským přístupem k jazyku (Oster, Viel). A také literatura přesahující do poloh lyrických (Michon), pokus o nový pohled na formu i obsah (Bon). Místo dostala tvorba reagující na módu psychoanalýzy (Kaplanová), představuje se i detektivní román (Jonquet).

Jednotlivé texty přeložili: Alan Beguivin, Hana Crausaz-Veselá, Kateřina Drsková, Anna Hánová, Anna Lukavská, Erik Lukavský, Michal Pacvoň, Martina Sládková, Jovanka Šotolová, Matěj Turek, Hana Zahradníčková.

Úvod
Základním záměrem této publikace je ukázat současnou francouzskou literaturu, jak ji český čtenář zatím nezná. To znamená představit zejména významné autory, jejichž texty u nás nebyly dosud přeloženy, nevyšly knižně.

Současná francouzská literatura je však nesmírně široký pojem: knih vychází ve Francii každoročně stovky a není ani v silách běžného čtenáře udržet si dokonalý přehled o veškeré nové produkci. Navíc francouzskou literaturu už dlouho nelze omezovat geograficky jen na území Francie – frankofonní (francouzsky psaná) literatura zahrnuje tvorbu autorů z některých afrických a arabských zemí, z části Belgie, Kanady, Libanonu, Lucemburska, Švýcarska atd. Není tedy možné, aby jedna antologie obsáhla celou zmíněnou škálu frankofonní literární tvorby.

Zvolili jsme proto cestu postupného omezování, vymezení mantinelů: naše Čítanka představuje pozoruhodná díla autorů pouze francouzských. Vyhýbá se spisovatelům z oblasti Maghrebu a Afriky vůbec, které představila Africká čítanka (Labyrint, 2003), podobně texy provenience quebecké, jimž se vyčerpávajícím způsobem věnovala publikace Hledání Ameriky (Host, 2003). Ale nezařazuje třeba ani texty autorů původem z Belgie či Švýcarska, kteří by si dle našeho názoru zasloužili vlastní sborník. Jediným krokem do jiných krajů je v Čítance úryvek z románu Dai Sijieho, autora pocházejícího z Číny, ale dnes žijícího ve Francii. To proto, že čínský hlas má dnes ve francouzské literatuře poměrně silné zastoupení.

Při výběru jsme pamatovali jak na mladé, tak na zavedené autory, chtěli jsme představit jak současné spisovatele, tak spisovatelky. Časově jsme oblast pro výběr textů vydělili rozpětím posledních deseti let. I tak by možná poučený čtenář čekal jinou volbu: Beigbeder, Echenoz, Fernandez, Henri-Lévy, Houellebecq, Germainová, Quignard, Tristan, Vargas… Ovšem, jak jsme zmínili výše, chtěli jsme představit autory významné, nicméně v Čechách dosud nepublikované. Výjimku z pravidla tvoří pouze Patrick Modiano, zavedený a známý spisovatel, jenž byl u nás překládán jako téměř jediný ze současných francouzských autorů už před rokem 1989. Od vydání jeho poslední české knihy však uplynulo osmnáct let.

Dále jsme se pokusili alespoň namátkou obsáhnout široké spektrum žánrové různosti současné tvorby, proto nabízíme jak texty z literárních výšin (Michon, Ndiaye), tak i z nižších poloh (Despentesová, Jonquet), jež osloví zcela jiné publikum. Vedle stylisticky odlehčené, značně peprné výpovědi o problémech teenagerů či čtyřicátníků (Despentesová) tak v Čítance stojí texty takřka klasické, vystavěné na příběhu (Modiano), ozvláštněné ale třeba exotickým původem autora (Dai Sijie) anebo novátorským přístupem k jazyku (Oster, Viel), a také literatura přesahující do poloh lyrických (Michon), či pokus o nový pohled na formu i obsah (Bon). Místo dostala tvorba zvaná „psy“, totiž ovlivněná psychoanalýzou, psychiatrií, psychologií i psychotiky atd. (Kaplanová). A podobně představujeme třeba i významný žánr, detektivní román, ve Francii nazývaný polar (Jonquet). V posledních několika desítkách let totiž hraje důležitou roli: přesahuje do hájemství té nejkrásnější krásné literatury a mnohé renomované spisovatele výrazně ovlivnil.

Každá ze zastoupených literárních cestiček nabízí řetězec dalších možností, dalších individuálních podob téže optiky. Výběr nebyl lehký, a pro toho, kdo marně hledal jména jako Laurent Mauvignier, Richard Millet, Michel Quint, Marie Redonnetová, Jean či Olivier Rolin nebo Antoine Volodine, máme než slova omluvy.