Iainu Sinclairovi Londýn doslova uhranul. Od skromných začátků, kdy nahlédl do zákulisí obchodování se starými knihami, seznámil se s hamižností i nekalými praktikami některých antikvářů, se Sinclair vždy znovu a znovu vrací k místu, které je už přes třicet let jeho domovem. Londýn je hlavní postavou většiny jeho textů – vystupuje zde ani ne jako pouhé prostředí, ale spíše jako odvěká, determinující síla.

V raném textu Lud Heat se Sinclair inspiroval zvláštní architekturou kostelů postavených barokním architektem Nicholasem Hawksmoorem a zejména historií míst, na nichž tyto kostely stojí. Hawksmoor tvořil ve stínu Sira Christophera Wrena, a tak na něj zbyly ty nepříliš atraktivní lokality na okraji tehdejšího centra, často dokonce na místě bývalých pohřebních jam, kam byly pochovávány oběti morové epidemie. Sinclair tato základní fakta obratně využil, některá překroutil, jiná si domyslel a vytvořil kolem Hawksmoorových kostelů celou mytologii, do jejíž pavučiny se později rád zapletl Peter Ackroyd a mnozí další.

Zatímco raný Sinclair je mystický až okultní, v pozdějších textech se stále častěji věnuje Londýnu současnému: fascinují jej gangsteři, dealeři a všelijaké pochybné existence vyskytující se na chudších předměstích, píše jejich historii a snaží se zachytit proměny každodennosti velkoměsta v plné plasticitě. Sleduje osudy jednotlivých staveb, často s nevolí musí pozorovat, jak se vlivem necitlivých urbanistických projektů kdysi krásné budovy utápějí ve spleti dálnic nebo v moři uniformních mrakodrapů.

Svou zhrzenost moderní luxusní výstavbou a naopak fascinaci všemi projevy disentu, zejména ve formě grafitti, vyjádřil Sinclair nejpregnantněji ve sbírce textů Lights Out for the Territory (název je citací z Huckleberryho Finna), ve které se vydal na řadu vycházek. A právě chůze se stala napříště dominantním aspektem Sinclairovy tvorby – oproti Benjaminovu „flaneurovi“, který procházel mondénními pařížskými pasážemi, se Sinclair stále častěji vydává do míst, kam se často pěšky nedostanete, a zjišťuje, že naše města jsou čím dál plnější míst, která jsou bezprostřednímu fyzickému zážitku chůze uzavřena.
Ve svém posledním projektu se vydal po londýnském dálničním okruhu. Výsledkem je více než pětisetstránková kniha nazvaná výstižně London Orbital. Sinclair, doprovázený svým přítelem a dlouholetým spolupracovníkem fotografem Markem Atkinsem, jenž je mimochodem autorem většiny obrazových materiálů k Sinclairovým textům, se pěšmo vydal na cestu kolem hlanvího města, aby nám v několika kapitolách nabídl fragmentární historii moderního Londýna, včetně historie literární. Kniha je příhodně vybavena rejstříkem, který využijete – na souvislé čtení to totiž moc není. Sinclair je neuvěřitelně erudovaný autor a člověk s obrovským kulturním rozhledem. Navíc toho zná o Londýně opravdu moc, a to jak z knih, tak z první ruky. Bohužel zatímco texty v Lights Out for the Territory mají nějakou pevnou strukturu a dají se číst jako eseje, vždy věnované určitému konkrétnímu tématu, zde se na vás valí lavina netříděných informací a za chvíli vás text doslova zahltí. Je to škoda, protože Sinclair rozhodně má co říct, ovšem nadprodukce (informací i textu) jeho dílu rozhodně neprospívá.