Tahar Ben Jelloun

Tahar Ben Jelloun v knize Poslední přítel zavádí čtenáře do Maroka, a pootvírá mu tak na okamžik dvířka do islámského prostředí a kultury. Prostřednictvím vyprávění o celoživotním přátelství dvou Arabů se nám naskýtá příležitost prožít osudy hrdinů, jejichž kultura má s českou pramálo společného a kterou známe pouze z oficiálních zdrojů, tak jak nám ji servírují média či kapesní průvodce.

Román Posvátná noc čtenáře vtáhne a uhrane. Pověst krásného a silného díla si jistě získal právě tím, jak moc je jeho příběh vzdálený, a přitom dnešní, jak je mytický i reálný, jak je blízký a zároveň neuchopitelný.

Když jsem šel 22. února 1997 manifestovat se svou dcerou proti Debrého návrhu zákona o vstupu a pobytu cizinců ve Francii, napadlo mě napsat tento text. Má desetiletá dcera mi kladla spoustu otázek...

Dvacet různých příběhů jednoho z nejznámějších maghrebských autorů vypovídá o zklamané a zapovězené lásce, o zrazené důvěře i o věrném přátelství.

Světoznámý Maročan, básník a prozaik v současné době žije v Paříži a je známý i tím, že se vyjadřuje k otázkám arabského světa, zejména ho trápí postavení přistěhovalců ve Francii, které bylo námětem už prvního jeho úspěšného díla, Harrouda (1973).

Koncem 80. let, jako slavný spisovatel, patřil Ben Jelloun v Maroku k „vyvoleným“ a snažil se nezadat si s Hasanem II.