Na přelomu října a listopadu to na francouzské literární scéně vře: poroty hned několika prestižních ocenění vyhlašují nové laureáty. Někteří z favoritů se sice už od léta objevují ve vícero nominacích, nakonec ale mohou odejít i s prázdnou. Anebo třímat několik pohárů najednou.
Kámel Daúd
Alžírskému spisovateli Kamelu Daoudovi vyšel letos v srpnu druhý román. Po jeho prvním velkém literárním debutu, románu Meursault, přešetření, se čtenáři po kratší odmlce dočkali textu, v němž autor prostřednictvím hlavní postavy sdílí své úvahy na téma role jazyka a literatury v rámci lidského údělu.
V rámci programu Festivalu spisovatelů Praha 2016 se českému publiku během dvou veřejných vystoupení – autorského čtení a moderované debaty – naskytla příležitost seznámit se s alžírským novinářem a spisovatelem Kamelem Daoudem.
Román Kamála Dáwuda Meursault : contre-enquête se odehrává v severoafrickém prostředí, a proto se v něm objevuje také lokální lexikum, odrážející specifickou realitu oblasti. Tyto exotické prvky představují pro překladatele nelehkou výzvu: kromě transkripce musí řešit i problematiku odlišných presupozic u původního francouzského a nově též českého čtenáře.
Jiná verze světoznámého příběhu, který zapsal Albert Camus, se zastává Araba zastřeleného na pláži v jedné z nejslavnějších románových scén: Kamel Daoud obrací Cizince naruby, dává mu „alžírštější“, postkoloniální podobu. I ta je ovšem velmi zneklidňující a nejednoznačná. A učí nás číst literární kánon jinak.
Francouzsky psaný román alžírského spisovatele Kamála Dáwuda nazvaný Meursault contre-enquête (název ohlášeného vydání českého překladu zní Meursault, přešetření) lze považovat za dlouho očekávanou alžírskou odpověď na Camusův román Cizinec, vydaný v roce 1942, a vnímat jej jako pokus o částečné přepsání tohoto zásadního díla světové literatury.