Sofokles

Inscenace jedné z divadelně nejvděčnějších Sofoklových tragédií v pražském Divadle v Dlouhé se vyznačuje precizní dramaturgickou prací, absencí antické stylizace a snahou pojmenovávat věci pravými jmény. V kontextu současných interpretací antických her je překvapením, když se vyskytne divadelní tým, který nekompromisně předvede, že je možné vzít antického autora absolutně vážně.

Snaha olomoucké scény Divadlo na cucky pojmout antickou tragédii jinak není bohužel vyvážena hlubší interpretací, což ovšem není jen případ tohoto malého divadelního souboru, který teprve od r. 2013 provozuje vlastní scénu (mezi činohrou a tancem, jak sami říkají) a hledá svou poetiku.

Má-li pravdu databáze olympos.cz, prošlo od r. 1888 po našich scénách více než 60 Oidipů, většinou mluvili česky, ale také německy a rusky. Jen v Brně se po r. 1989 hrál Oidipus celkem čtyřikrát a jednou ještě pohostinsky dojel z Ostravy. Poslední z nich, Mošova inscenace v Městském divadle, měla derniéru 3. června 2013.